Malý polský tančík dokázal v září 1939 Němcům nepěkně zatopit!

Tančík TKS byl upravenou konstrukcí původního Carden-Loyd Mk. VI, jehož licenci Polsko koupilo v roce 1930. Tým pod vedením inženýra Edwarda Habicha zesílil pancéřování, zvýšil rychlost a obratnost stroje, když se mu podařilo instalovat silnější motor, a upravit podvozek. Velitel dostal k pozorování okolí periskop.

I tak nebyly rozměry stroje nijak velké. Na délku měl TKS 2,5 metru, na šířku 1,7 metru a výška byla pouhých 1,3 metru. Vážil 2650 kilogramů. Stroj poháněl motor Polski Fiat 122 o výkonu 46 koní. Maximální rychlost stroje byla slušných 46 kilometrů v hodině. Pancéřování bylo mezi 10 a 3 milimetry. Tančík byl původně vyzbrojen jen kulometem Hotchkiss wz. 25 ráže 7,92 mm se zásobou 1920 kusů munice. Poláci se však snažili na TKS instalovat i kanón ráže 37 milimetrů nebo automatický kanón ráže 20 milimetrů.

Tančík TKS byl do výzbroje zařazen v roce 1934 a do roku 1936, kdy byla výroba ukončena, jich bylo vyrobeno 280. Stroje nebyly určeny na boj s jinou technikou a byly použity na průzkum a na podporu a boj proti pěchotě nepřítele. Některé TKS měly i speciálně vyrobený podvozek a mohly být použity jako průzkumná drezína. Poláci plánovali do konce roku 1939 většinu strojů přezbrojit na verzi s 20 milimetrovým kanónem. V době vpádu byla dokončena modernizace pouhých 24 strojů.

Brzy se ukázalo, že kanón ráže 20 milimetrů je skutečně výkonnou protitankovou zbraní. Jádrem obrněných sil wehrmachtu v této době byly Panzerkampfwageny I a II, které kanón dokázal snadno zneškodnit. PzKpfw III a IV bylo ještě v řadách nepřítele jako šafránu, a i ty při zásahu z boku nebo zezadu dokázal TKS zneškodnit. I posádky kořistních československých strojů PzKpfw 35(t) a PzKpfw 38(t) se musely Poláků v TKS obávat. Jejich jediným štěstím bylo, že polských TKS vyzbrojených 20 milimetrovým kanónem byla opravdu jen hrstka.

To, co TKS dokáže, předvedl mladý polský důstojnický kadet Edmund Roman Orlik. Tomu se podařilo 18. září 1939 vyřadit tři německé tanky. Dva PzKpfw 35(t) byly později opraveny. Ale třetí zasažený stroj typu PzKpfw IV dostal zásah přímo do zásob munice a vybuchl i s celou posádkou. Zahynul v něm i jeho velitel Wiktor IV Albrecht von Ratibor. Druhý den měl Orlik dokonce Němcům zničit sedm tanků. Celkem během polského tažení Edmund Orlik zničil 13 německých tanků a stal se prvním tankovým esem 2. světové války. Později se zapojil do odboje a po válce se stal věhlasným architektem. Zemřel v roce 1982 na následky autohavárie.

Do tažení Němci nasadili 2700 tanků. Na sedm set jich bylo v bojích v Polsku vyřazeno z čehož opraveno mohlo být jen čtyři sta. Zvláště obávaným nepřítelem se staly právě tančíky TKS. Malé stroje měly nízkou siluetu a byly velmi pohyblivé. Často útočily ze zálohy a Němci je nemohli zasáhnout. Po pádu Polska byl osud strojů pestrý. Část jich zabavila Rudá Armáda, která je však nepoužívala a stroje skončily v hutích. Část strojů překročilo maďarské hranice, a sedm jich Maďaři zařadili do svých služeb.  Němci zabavené stroje použili jako strážní a část z nich se dostala i do Norska. Zbytek strojů předali svým ustašovským spojencům z Chorvatska nebo skončily v hutích.

Polští tankisté dokázali, že i zastaralé a chatrně obrněné tančíky v rukách odhodlaných obránců, mohou být smrtelně účinné. Proti německé přesile však neměli šanci. Do dnešních dnů se zachovaly čtyři tančíky TKS. Jsou symbolem polské odvahy ale i porážky v září 1939.   

Témata:  II. světová válka,  tančík TKS,  tanky,  Polsko,  Německo