Nejlepší obrněné auto Wehrmachtu mělo válčit v Africe! Poháněl ho český motor!

Vývoj nového stroje začal v srpnu 1941. Požadavky zněly: vysoká odolnost, vysoká průchodnost vozidla terénem a velký výkon motoru s jeho dostatečnou rezervou. Vývojem byla pověřena firma Büssing-NAG z Lipska, které měla již s vývojem obrněných vozidel bohaté zkušenosti. První prototyp byl hotov na konci roku 1941, během první poloviny roku 1942 probíhaly intenzivní testy a v srpnu 1942 putoval dokonce jeden stroj do Libye k provedení intenzivních testů přímo na bojišti. Vozidlo bylo přijato do výzbroje jako  Sonderkraftfahrzeug 234 (Sd.Kfz. 234), ale vojáci mu říkali Puma.

Skvělou průchodnost vozidla terénem zajistil osmikolový podvozek ARK s vysokou světlou výškou podvozku a samostatným odpružením každého kola. Délka Pumy byla 5,86 metru, šířka 2,33 metru a výška 2,1 metru. Hmotnost  Sd.Kfz. 234 byla 11,5 tuny. Pancéřování stroje dosahovalo maximálních síly na čele stroje, kde bylo 30 milimetrů. Záď stroje měla sílu 10 milimetrů a boky 7 milimetrů.

Velké problémy měli konstruktéři s nalezením vhodného motoru. Standardní německé motory používané v té době v obrněných vozidlech nebyly dostatečně výkonné a navíc byly hlučné. Nakonec padla volba na vzduchem chlazený dieselový dvanáctiválec Tatra 103 s výkonem 210 koní, původně určený pro legendární Tatru 111. Tento motor se v Pumě velmi osvědčil a prokázal svoji spolehlivost. Puma byla jediným německým obrněným vozidlem, ve kterém se tento motor uplatnil. Převodovka měla 12 stupňů – po šesti pro jízdu vpřed i vzad.

Zásoba paliva ve stroji činila 360 litrů nafty. Tatrovácký motor byl poměrně šetrný a na silnici spotřeboval 40 litrů paliva na 100 kilometrů (v terénu to bylo i přes 60 litrů). Dojezd vozidla tedy s přídavnou 40 litrovou nádrží mohl být až úctyhodných 1000 kilometrů. Maximální rychlost Pumy pak dosahovala 90 kilometrů v hodině. To jsou úctyhodné výkony i na dnešní dobu.

Puma se vyráběla ve čtyřech variantách, které se odlišovaly pouze výzbrojí. Sd.Kfz. 234/1  byl vyzbrojen 2 cm KwK 38 L / 55 se zásobou 250 nábojů. V letech 1944 a 1945 bylo vyrobeno 200 kusů tohoto vozidla a bylo v celé sérii nejpočetnější.  Sd.Kfz 234/2 byl vybaven plně uzavřenou věží, původně vyvinutou pro průzkumný tank Leopard a byl vyzbrojen 5 cm KwK 39 L / 60 se zásobou 55 nábojů. V letech 1943 až 1945 jich vzniklo 101. Sd.Kfz. 234/3 vyzbrojený 7,5 cm K 51 L / 24 s zásobou 50 nábojů byl vyráběn od července do prosince 1944 a vzniklo jej 88 kusů. Poslední a nejsilněji vyzbrojená verze Sd.Kfz. 234/4 s 7,5 cm PaK 40 L / 46 a zásobou 30 nábojů vznikala od prosince 1944 až do konce války a výroba dala 89 kusů. Výzbroj všech vozidel byla doplněna o kulomet MG 34 nebo MG 42.

Posádku Pumy tvořili čtyři muži. Velitel, nabíječ, řidič a radista. Vozidla měla ideálně pracovat ve dvojicích. Jedno vozidlo mělo být vybaveno pouze vysílačkou s krátkým dosahem. Za ním měla jet druhá Puma vybavená i vysílačkou s dlouhým dosahem, které měla v případě kontaktu prvního vozidla s nepřítelem upozornit na jeho pozici velení. To byl samozřejmě ideální stav. Vozidel bylo málo, a tak většinou operovala po jednom. Vzhledem k silné výzbroji se vozidla se uplatnila v boji proti nepřátelským obrněným jednotkám a vozidlům.

Do bojů v Africe se již Puma nezapojila neboť Afrikakorps byl poražen dříve, než se rozjela sériová výroba. Pumy se naopak úspěšně zapojily do bojů jak na Východní frontě, tak na Západě. Vedle bojů o Ukrajinu se Pumy zúčastnily i bojů po dni D nebo ofenzivy v Ardenách. Některá vozidla byla nasezena i v bitvě o Berlín. Pumy bojovaly až do posledních dnů války i na našem území  v rukách fanatiků z Waffen SS nejen proti Rudé armádě, ale i proti Američanům.

Hlavním nedostatkem  Sd.Kfz. 234 byl jejich malý počet. Výroba se plně rozjela až v roce 1944 a dala pouhých 478 strojů všech verzí. Jinak vozidlo ve své koncepci a modernosti předběhlo svojí dobu a je přímým předchůdcem moderních obrněných vozů. Němci na Pumu navázali 30 let po 2. světové válce jejím přímým následovníkem Luchs. Ale to je již jiný příběh. Dodnes se zachovalo několik Pum jako exponáty ve světových tankových muzeích jako je Bovington, Münster nebo Kubinka u Moskvy.

Témata:  II. světová válka,  obrněný automobil Sd.Kfz. 234/4,  tanky,  zbraně,  Německo