Němci pohřbili vlastní křižník. Doslova!

Admiral Scheer byl těžký křižník třídy Deutschland. Tyto lodě byly někdy označovány za kapesní bitevní lodě. Němci měli Versailleskou smlouvou zakázán vývoj a stavbu bitevních lodi a omezený výtlak u ostatních typů válečných lodí. Němcům se však podařilo vyvinout lodě třídy Deutschland. Ty v sobě kombinovaly rychlost a dlouhý dosah křižníku a pancéřování a palebnou sílu bitevních lodí.

Admiral Scheer měřil 186 metru a na šířku měl 21,5 metru. Plný výtlak byl 15 180 tun. Loď byla vybavena osmi dieselovými motory MAN s celkovým výkonem 54 000koní pohánějící dva šrouby. Admiral Scheer měl díky tomu velmi slušnou rychlost 28,3 uzle (52,4 kilometru v hodině) a dosah 19 000 kilometru při rychlosti 20 uzlů (37 kilometrů).

Loď byla skutečně nadstandardně pancéřovaná. Pancéřový pás na boku lodi měl 100 milimetru kvalitní oceli od Kruppa. Scheer měl dvojité dno s mnoha vodotěsnými překážkami, které jej měly chránit před torpédy. Paluba lodi měla sílu 45 milimetrů. Věže měly pancíř 25 milimetrů a barbety dokonce 150 milimetrů.

I výzbroj lodi byla mohutná. Jejím jádrem byly kanóny ráže 280 milimetrů umístěné ve dvou věžích. To byla skutečně mohutná výzbroj, se kterou se Admiral Scheer mohl postavit i bitevním lodím protivníka. Střední ráži používanou především proti obchodním lodím zastupovalo 8 děl ráže 150 milimetrů. Proti lodím protivníka mohl Admiral Scheer použit i osm torpédometů ráže 533 milimetrů.  Během války byla neustále posilována protiletadlová výzbroj lodi a na konci války ji tvořilo šest legendárních osmaosmdesátek, šest protiletadlových kanónů ráže 105 milimetrů, čtyři protiletadlová dvojčata ráže 3,7 centimetrů a třicet tři Flak30 ráže 20 milimetrů.  

Stavba lodi začala v roce 1931. Schválila ji ještě vláda výmarské republiky. Vedle posílení námořnictva měla její stavba zajistit práci dělníkům a zachránit loděnice ve Wilhelmshavenu. Nový křižník už ovšem křtil v roce 1933 Adolf Hitler, a do námořnictva byl přijat v roce 1934. Loď se stala pýchou nacistického režimu a často vyrážela na propagandistické plavby do zahraničí. První ostré nasazení čekalo na Scheera již během občanské války ve Španělsku, kdy loď blokovala republikánské přístavy. Dne 29. května 1937, jako odpověď na útok republikánského letectva na křižník Deutschland, Admiral Scheer ostřeloval přístav Almeria.

Pro křižník začala 2. světová válka 4. září 1939. Ve Wilhemshafenu se stal cílem útoku britských bombardérů Bristol Blenheim. Z útoku loď vyvázla bez většího poškození. V roce 1940 se loď podrobila rekonstrukci, při níž dostala novou příď vhodnou pro plavbu na oceánech, radar a dvě letadla Arado 196. V říjnu 1940 se loď vydala na plavbu s cílem narušovat britské obchodní trasy.  Již před válkou Němci v neutrálních přístavech umístili své nákladní lodě přeplněné materiálem. Ty se pak v případě války měly proměnit v síť zásobovacích stanic pro ponorky a válečné lodě.

Tu nyní Admiral Scheer využíval a v únoru 1941 operoval až v Indickém oceánu. Britové však byli varováni a proti německému korzárovi vyslali silnou operační skupinu. Křižník se tedy musel stáhnout. V dubnu 1941 se loď vrátila po uplutí 85 000 kilometrů a zničení 17 lodí nepřítele do Kielu. Po potopení Bismarcku a rozbití zásobovací sítě byl s podobnými plavbami konec. Admiral Scheer byl převelen do Severního moře, kde měl po operaci Barbarossa útočit na námořní konvoje s nákladem pro Sovětský svaz.

V srpnu 1942 provede Admiral Scheer operaci Wunderland, která jej zavede až k pobřeží poloostrova Kola a během níž se mu podaří značně narušit zdejší plavbu.  Roku 1943 se křižník vrací znovu do Wilhemshafenu, kde jej čekají drobné opravy. Rok 1944 strávila loď na Baltu, kde sloužila během evakuace Východního Pruska a palbou svých děl podporoval ustupující Wehrmacht.

V březnu 1945 Admiral Scheer opět zakotvil v Kielu, kde se měl podrobit opravám a měla být posílena protiletadlová obrana. V noci 9. dubna 1945 loď dostala plný zásah během bombardování RAF a převrátila se. Na palubě naštěstí bylo jen několik lidí. Před začátkem oprav totiž posádka loď opustila. Nikdo nevěděl, co s převráceným monstrem dělat. Z trupu bylo vyrabováno vše, co šlo. V roce 1946 byl zbytek lodi zahrnut hlínou při rekonstrukci přístavu. Admiral Scheer leží ve svém hrobě pod jedním z kielských parkovišť dodnes. V budoucnu se možná stane zajímavým objektem pro archeologické vykopávky.       

Témata:  II. světová válka,  Admiral Scheer,  námořnictvo,  Německo,  Adolf Hitler,  válečné lodě,  vojenské lodě