Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ruský Buratino je atomovka na pásech. Dokáže vyvolat peklo!

TOS-1
TOS-1
Foto: Wikimedia Commons

Mnohé ruské zbraně nemají na světě obdobu. Jednou z takových je i TOS-1 Buratino. Ten má sice poetické bojové jméno po ruské obdobě Pinocchia, je to však zbraň, která v nepřátelích vyvolává panickou hrůzu. Jeho úder totiž nikdo nepřežije.

Oficiálně je TOS klasifikován jako těžký plamenomet. Jedná se však o těžký raketomet vybavený termobarickými hlavicemi. S těmito zbraněmi se začalo experimentovat již za 2. světové války. Byly inspirovány katastrofami v dolech, ve kterých se vznítil uhelný prach. Hlavice má v sobě výbušnou látku, tou byl dříve například hliníkový prach, dnes se používá i průmyslová trhavina jako amonal, a dvě nálože. První nálož rozptýlí výbušnou látku, ta vytvoří se vzduchem aerosol a druhá jej po několika sekundách zažehne.

Výsledek je strašlivý. TOS-1 ničí nejen obrovským ohněm a žárem, ale i obrovským výbuchem a podtlakem, kterým se vytvoří za tlakovou vlnou. Účinnost je několikanásobně vyšší než při použití klasické trhaviny. V oblasti dopadu hlavice je prakticky nulová šance na přežití. Kdo přežije výbuch, tomu podtlak roztrhá plíce. V případě salvy je zóna smrti 200 až 400 metrů. TOS-1 není přesnou zbraní, ale slouží k masivnímu úderu proti jádru obrany a pevnostem nepřítele.

Vývoj TOS-1 začal již v roce 1971 v Konstrukční kanceláři transportních vozidel v Omsku, a první prototyp prošel testy v roce 1979. První stroje se dostaly do služby v roce 1987. Věž raketometu je umístěna na podvozku tanku T-72, což značně usnadňuje údržbu a TOS-1 díky tomu může držet krok s tankovými svazy. Hmotnost TOS-1 dosahuje 46,5 tuny a maximální rychlost je 60 kilometrů.

Raketomet může nést až 30 raket ráže 220 milimetrů o délce jedné 3,3 metru a hmotnosti jedné 174 kilogramů. Novější verze, zavedená v roce 2001, TOS-1A Solncepjok  (sluneční zář) nese raket jen 24, ale jeho rakety jsou delší a těžší (3,7 metru a 217 kilogramů). Původní dostřel systému byl pouhých 3500 metrů. TOS-1A dokáže pálit již na 6000 metrů a jsou i náznaky, že existuje verze, která dokáže zasáhnout i cíle vzdálené 12 000 metrů. Minimální dostřel bez ohrožení posádky je 400 metrů (u Solncepjoku je to 1600 metrů). Raketomet dokáže pálit vedle salv i jednotlivé rakety. Vedle termobarických hlavic mohou být rakety vybaveny i konvenčními hlavicemi.

TOS-1 vzhledem ke krátkému dostřelu nemusí být vybaven sofistikovanou elektronikou. Střely jsou neřízené a raketomet je vybaven pouze dělostřeleckým počítačem, optickým zaměřovačem, laserovým dálkoměrem a zaměřovačem. Posádku stroje tvoří tři muži. Nasazení TOS vyžaduje poměrně velkou logistickou podporu. Celý systém se skládá ze tří vozidel. Vedle samotného raketometu jej tvoří i dvě muniční vozidla TZM-T s jeřábem, a se zásobou raket pro další dvě salvy. Systém se musí přiblížit k nepříteli na poměrně krátkou vzdálenost, a proto musí být kryt i silnými konvenčními jednotkami. Zajímavostí je, že v Rusku systémy Buratino nejsou složkou dělostřelectva, ale protichemické obrany.

Poprvé byly raketomety TOS-1 nasazeny v roce 1988 v Afghánistánu, kde drtily hnízda odporu v Panšírském údolí. K dalšímu nasazení došlo v roce 1999 v bitvě o Grozný během tzv. druhé čečenské války. Těžké raketomety doslova srovnávaly se zemí jeden blok čečenského hlavního města za druhým. Na Kavkaze byl systém použit během války o Náhorní Karabach, kde je ve výzbroji má jak Ázerbájdžán, tak Arménie.

Opravdu široké uplatnění našel TOS-1 ve válkách na Blízkém Východě. Již v roce 2014 koupila tucet raketometů irácká vláda, která je použila v boji s Islámským státem a při dobývání Mosulu. Minimálně osm systémů používá vládní syrská armáda, která je nasadila proti IS v Hama a Palmyře. Ve výzbroji jej mají mít i sily separatistů na Donbase. Vedle toho více než padesát kusů koupilo Alžírsko a v roce 2017 byla podepsána licenční smlouva se Saudskou Arábii, podle které může Rijád zahájit výrobu vlastních raketometů TOS. Zda však již byla výroba v Saudské Arábii zahájena není známo.

TOS-1 je skutečně strašlivou zbraní jejichž účinnost odborníci srovnávají jen s taktickou nukleární bombou. Do budoucna se plánují její další úpravy, včetně zvýšení dostřelu a účinnosti. Lze tedy předpokládat, že o nasazení Buratina uslyšíme ještě častěji.    

Témata:  Ruská armáda TOS-1 ruské angažmá v Sýrii Sýrie tanky zbraně

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 22:03

Sport dostane stovky milionů na obnovu po povodních, rozhodla vláda

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

ISS.

Praskliny na ISS odhaleny. Hrozí snad kolaps celé stanice?

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) čelí vážným technickým problémům, které by mohly ohrozit její další fungování. NASA odhalila, že v ruském modulu Zvezda dlouhodobě dochází k úniku vzduchu, jehož příčinu se doposud nepodařilo jednoznačně určit. Zatímco Roskosmos se domnívá, že za problémem stojí mikrovibrace a únava materiálu, NASA upozorňuje na kombinaci tlakových změn, mechanického zatížení a stárnutí samotné konstrukce.