Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zničí naši planetu vědci? Jeden se obává katastrofy

Země
Země
Foto: Pixabay

Uznávaný britský kosmolog a astrofyzik Martin Rees ve své nové knize popisuje hrozivé důsledky, které by mohly způsobit experimenty s urychlovači částic. Země by se například mohla smrsknout v hmotu o velikosti fotbalového hřiště. Pravděpodobnost takové katastrofy je sice malá, hrozba je ale podle Reese také reálná.

Velký hadronový urychlovač je největší urychlovač částic na světě. Při experimentech v něm vědci vystřelují částice tak, aby se srazily, a sledují jejich rozpad. Podle Reese je však s pokusy spojeno určité riziko.

Ve své knize „O budoucnosti: Vyhlídky pro lidstvo“ popisuje některé katastrofické události, k nimž by podle něj mohlo dojít. „Možná se vytvoří černá díra, která pak vcucne vše okolo sebe,“ cituje z publikace server Science Alert.

„Další děsivou možností je, že se kvarky stlačí a vytvoří (hypotetickou) částici zvanou strangelet,“ popsal astrofyzik. „To by samo o sobě bylo neškodné. Nicméně podle některých hypotéz můžou strangelety nakazit a změnit vše, s čím přijdou do styku, do nové formy hmoty. Tak by mohly přeměnit celou planetu do podoby superhustého útvaru velikosti fotbalového hřiště.“

Třetí katastrofický scénář, ke kterému by údajně mohlo dojít, by zničil celý vesmír. „Prázdný vesmír, který fyzikové označují pojmem vakuum, není jen nicota. V latentní formě se v něm vyskytují všechny síly a částice.“ A právě toto vakuum může být křehké a nestabilní.

„Někteří (lidé) se domnívají, že by zkoncentrovaná energie, která se vytvoří při srážce částic, mohla vyvolat fázový přechod, který by roztrhal celou strukturu vesmíru,“ popisuje Rees další riziko.

Podle vědců, kteří s Velkým hadronovým urychlovačem (LHC) pracují, však žádné riziko nehrozí. „Bezpečnostní skupina LHC potvrdila a rozšířila závěry studie z roku 2003, že srážky (částic) v urychlovači nepředstavují žádné riziko, a není proto důvod k obavám,“ informuje CERN na svých webových stránkách.

Vyjádřili se také k teoretické hrozbě, kterou představují strangelety. Otázku, zda mohou tyto částice „nakazit a transformovat“ hmotu ve svém okolí, poprvé odborníci zkoumali v roce 2000 v souvislosti s chystaným spuštěním urychlovače RHIC v USA.

„Studie tenkrát prokázala, že není žádný důvod k obavám. Dnes RHIC funguje již osm let a za tu dobu se nepodařilo žádný strangelet objevit,“ ubezpečují vědci.

Jako zbytečné označil obavy i zesnulý fyzik Stephen Hawking. „Svět nebude zničen, až bude LHC uveden do provozu. Je naprosto bezpečný… Denně se v naší atmosféře odehrají miliony srážek částic s větší energií a nic hrozného se dosud nestalo.“

Podle Reese jsou však zmiňované hrozby reálné, přestože málo pravděpodobné. „Mnoho z nás má tendence podceňovat tato rizika jako science fiction, ale vzhledem k tomu, co je v sázce, by neměla být podceňováno, přestože jsou velmi nepravděpodobná.“

Témata:  vědci Země 1

Související

Aktuálně se děje

2:12

Menšík a Sovák říkali blbosti o ničem? Miroslav Hanuš měl možná lépe volit slova

Vladimír Menšík nebo Jiří Sovák jsou dodnes považováni za geniální vypravěče. Na tradici takto nadaných lidí mezi českými herci navazuje Miroslav Hanuš, který se o dvojici velikánů vyjádřil po svém. A možná měl více vážit slova. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

ISS.

Praskliny na ISS odhaleny. Hrozí snad kolaps celé stanice?

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) čelí vážným technickým problémům, které by mohly ohrozit její další fungování. NASA odhalila, že v ruském modulu Zvezda dlouhodobě dochází k úniku vzduchu, jehož příčinu se doposud nepodařilo jednoznačně určit. Zatímco Roskosmos se domnívá, že za problémem stojí mikrovibrace a únava materiálu, NASA upozorňuje na kombinaci tlakových změn, mechanického zatížení a stárnutí samotné konstrukce.