Ode dneška již neplatí starší vzory bankovek v hodnotě 100, 200, 500, 1000 a 2000 korun z let 1995 až 1999. Následující dva roky je lze bez poplatků vyměnit na pokladnách bank a na všech sedmi územních zastoupeních České národní banky. Od 1. července 2024 pak bude možné bankovky vyměnit pouze u ČNB, a to neomezenou dobu. Vyplývá to z informací, které centrální banka dnes zveřejnila na webu.
Další růst výdajů v následujících třech měsících podle průzkumu společnosti Ipsos čeká 83 procent Čechů. Šetřit se tak chystá šest z deseti lidí, odpustí si zbytné nákupy, plánují méně topit nebo kupovat levnější zboží a služby. Více se uskromnit jsou přitom ochotni spíše lidé nad 50 let, mladí do 34 let hodlají více pracovat, hledat jiné formy úspor nebo investování. Výsledky průzkumu má ČTK k dispozici.
Průměrná mzda v Česku v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 7,2 procenta na 37.929 Kč. Zaměstnanci si tak polepšili v průměru o 2533 korun. Po započtení inflace ale měsíční výdělek ve srovnání se stejným obdobím loňského roku průměrně klesl o 3,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí reálně, tedy po zahrnutí inflace, klesla v průměru o 3,7 procenta. Vyplývá to z odhadů analytiků, které ČTK oslovila. Vysoká inflace přitom podle ekonomů bude růst mezd celý letošní rok znehodnocovat, přičemž v druhém čtvrtletí lze čekat ještě větší reálný pokles. Nominálně, tedy bez zahrnutí inflace, průměrná mzda podle odhadů stoupla v prvním čtvrtletí v průměru o zhruba 7,2 procenta.
Ministerstvo financí plánuje v prvním návrhu státního rozpočtu na příští rok schodek 295 miliard korun, uvedla dnes bez dalších podrobností Česká televize. Šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) podle ní tento návrh ve středu představil vládě.
Celkový dluh obyvatel Česka dosáhl na konci prvního čtvrtletí 3,07 bilionu korun a meziročně se zvýšil o rekordních 407 miliard Kč. Růst zadlužení tak byl ještě vyšší než na konci roku 2021. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací. Důvodem byl pokračující zájem o hypotéky doplněný oživením poptávky po úvěrech na spotřebu.
Pokud by Česká národní banka nezvyšovala úrokové sazby, byla by nyní inflace v České republice podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka minimálně mezi 20 až 25 procenty a kurz koruny by byl 30 korun za euro. Rusnok to dnes řekl na Diskuzním fóru ČNB na Univerzitě Hradec Králové.
Bankovní rada České národní banky na dnešním mimořádném měnovém zasedání rozhodla kvůli výraznému oslabení kurzu koruny z posledních dní zahájit intervence na devizovém trhu. Banka o tom informovala na webu. Podle ČNB je cílem nepřipustit dlouhodobější oslabení kurzu koruny v situaci vysoké inflace. Banka zároveň po dobu intervencí pozastavila program odprodeje části výnosů z devizových rezerv. Během několika hodin od oznámení kurz koruny posílil pod 25 korun za euro.
Podíl Čechů, podle kterých je nejlepší držet peníze v hotovosti, vzrostl za poslední rok navzdory vysoké inflaci o více než třetinu na 13 procent. Dalších 12 procent lidí preferuje ukládání peněz na běžných účtech. Za rok tak při současné úrovni inflace přijdou o více než desetinu hodnoty svých financí. Vyplývá to z březnového průzkumu Generali Investments mezi tisícovkou respondentů, který dnes firma představila novinářům.
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje kvůli vysoké inflaci mimořádné navýšení minimální mzdy od července. Žádá zvednutí nejnižšího výdělku o 2000 korun na 18.200 korun. Na sjezdu odborové centrály ČMKOS to řekl její předák Josef Středula. Spotřebitelské ceny se v březnu meziročně zvedly o 12,7 procenta.
Máme rekordní inflaci za skoro 24 let. V březnu ceny meziročně vzrostly o 12,7 procenta, tedy nejvíce od května 1998. Inflace tak překonává očekávání, která byla už tak vyšponována. Počítalo se totiž inflací 12,4 procenta, konstatuje Lukáš Kovanda. Inflace ovšem překonává očekávání také svojí meziměsíční dynamikou. Meziměsíčně totiž činí 1,7 procenta, zatímco mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů růst cen mezi únorem a březnem „pouze“ o 1,4 procenta.
Dopadů rostoucí inflace na svoje finance se obává 95 procent lidí. Tři čtvrtiny Čechů za poslední rok změnily pod vlivem pandemie, inflace a zdražování energií svoje uvažování o financích či úsporách, více investovat však začala pouze pětina Čechů. Vyplývá to z průzkumu Generali Investments CEE, který se konal od 11. do 15. března mezi 1050 respondenty.
Inflace v Česku v březnu zrychlila meziroční růst na 12,7 procenta z únorových 11,1 procenta. Je tak nejvyšší od května 1998, kdy dosáhla 13 procent. Nejvýrazněji zdražily pohonné hmoty, které byly v březnu o polovinu dražší než před rokem. Dál výrazně rostly i ceny elektřiny a zemního plynu.
Téměř 90 procent meziročního nárůstu celkových výdajů loňského státního rozpočtu nesouviselo s bojem proti pandemii covidu-19. Pokračoval enormní nárůst běžných výdajů, zatímco výdaje na investice se zvýšily jen málo. Vedlo to k rekordnímu schodku státního rozpočtu doprovázenému nárůstem státního dluhu.
Ukrajinští uprchlíci v Česku si prakticky nemohou směnit svoji hotovost v ukrajinských hřivnách za české koruny. Možnosti směny jsou ve směnárnách extrémně omezené a nevýhodné, v bankách nulové.
Společnost Cyrrus, která je obchodníkem s cennými papíry, očekává letos kvůli konfliktu na Ukrajině zpomalení růstu české ekonomiky na 2,2 procenta z loňských 3,3 procenta. Průměrná inflace by měla stoupnout na 10,7 procenta z loňských 3,8 procenta.
Česká národní banka začala intervenovat na devizovém trhu proti oslabování koruny. ČNB má v mezinárodním srovnání vysoké devizové rezervy, jejichž využití ve výjimečné situaci, jaká momentálně nyní je, je plně opodstatněné, uvedla banka na internetu.
Česká měna dál ztrácí na hlavní světové měny, k dolaru je nejslabší od listopadu 2020. Koruna si dnes k 17:00 pohoršila proti předchozímu závěru vůči dolaru o 54 haléřů na 23,21 Kč/USD, což je nejslabší úroveň od 2. listopadu 2020. K euru oslabila o 43 haléřů na 25,69 Kč/EUR. Na horší úrovni k euru byla koruna naposledy loni 28. listopadu. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.
Česká měna by mohla velmi rychle oslabovat. ČTK to dnes řekl analytik obchodníka s měnami Purple Trading Jaroslav Tupý. Situace na Ukrajině totiž podle něj znamená pro globální finanční trhy velkou nejistotu a averzi vůči riziku. Koruna patří spolu s dalšími středoevropskými měnami k rizikovým aktivům, uvedl.
Eskalace konfliktu na Ukrajině povede ke zvýšení inflace v ČR. Důvodem bude růst cen ropy a plynu, dále nárůst cen obilovin a potravin a odchod investorů více na západ. Vyplývá to z analýzy společnosti Portu.
Česká měna dnes ráno spadla k euru i dolaru na nejslabší úrovně za dva měsíce, ztrácí desítky haléřů. K euru se dostala nad 25 Kč/EUR, vůči dolaru nad 22,20 Kč/USD. Vyplývá to z informací na serveru Patria Online. Koruna zřejmě reaguje na informace o vpádu ruských vojáků na Ukrajinu.
Domácnosti v Česku si v prvním roce epidemie příjmově polepšily, a to hlavně díky penězům od státu. Průměrná čistá částka na osobu v roce 2020 dosáhla 220.100 korun. Proti roku 2019 se zvedla přibližně o 10.300 korun. Nejrychleji předloni rostl příjem lidem nad 65 let.
Lednová inflace překročí podle člena bankovní rady České národní banky (ČNB) Tomáše Holuba téměř jistě sedm procent, jde podle něj o optimistický odhad. S deseti procenty se ale nepočítá, řekl Holub v dnešních Otázkách Václava Moravce České televize. V listopadu stoupla meziroční inflace na šest procent z říjnových 5,8 procenta. Odhady ČNB překonala o 1,1 procentního bodu.
16. května 2024 21:40
16. května 2024 19:58
16. května 2024 18:37
16. května 2024 18:01
16. května 2024 17:15
16. května 2024 16:53
16. května 2024 15:46
16. května 2024 15:19
Slovenská police podle tamního ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka pracuje jen s jednou verzí útoku. Pachatel je obviněn z vraždy ve stádiu pokusu. Podle něj je jasné, že šlo o politicky motivovaný akt.
Zdroj: Libor Novák
Výkonná rada ODS bude v úterý 11. června rozhodovat o osudu starosty pražských Řeporyjí Pavla Novotného, jemuž kvůli některým vyjádřením hrozí vyloučení z vládní strany. Informovala o tom agentura ČTK. Rozhodnutí tak padne až po volbách do Evropského parlamentu.
