V Česku dnes začala třetí přímá volba prezidenta. Lidé v ní rozhodují o tom, kdo se stane čtvrtým českým prezidentem a bude moci v březnu zaujmout na Hradě místo po Miloši Zemanovi. Na výběr mají osm kandidátů, hlas mohou odevzdat i zítra. Zájem byl v pátek velký, účast už na některých místech dosáhla 50 procent. Volby pro vás po oba dva dny sledujeme on-line.
Nového prezidenta České republiky začali dnes jako první v zahraničí volit čeští občané na zastupitelských úřadech v Jižní Americe. První volební místnosti se otevřely ve 14:00 místního času (18:00 SEČ) v brazilských městech Sao Paulo a Brasília, v argentinském Buenos Aires a v Santiagu de Chile. Po 20:00 SEČ se začalo volit i na východním pobřeží Spojených států, konkrétně ve Washingtonu a v New Yorku, a v kanadské Ottawě. V Severní a Jižní Americe hlasují čeští občané dnes a v pátek, oba dny od 14:00 do 21:00 místního času.
Budoucího prezidenta republiky už dnes mohou volit lidé, kteří jsou v izolaci kvůli nemoci covid-19. Budou moci hlasovat z auta mezi 08:00 a 17:00 na volebních stanovištích, která jsou na pěti místech v Praze a po jednom z každém z okresů. Podle údajů ministerstva zdravotnictví mělo pozitivní test na koronavirus v posledních sedmi dnech 2687 lidí včetně dětí.
Nového prezidenta republiky si budou moci už ve středu vybrat voliči s nemocí covid-19, kteří jsou kvůli ní v izolaci. Budou moci hlasovat z auta mezi 08:00 a 17:00 na volebních stanovištích, které jsou na pěti místech v Praze a po jednom z každém z okresů. Data o tom, kolik lidí je nyní v izolaci, ministerstvo zdravotnictví (MZd) podle mluvčího Ondřeje Jakoba nemá. Podle údajů MZd ale mělo pozitivní test v posledních sedmi dnech 2687 lidí včetně dětí.
První kolo prezidentských voleb by počátkem ledna podle agentury Median vyhrál generál Petr Pavel se ziskem 29,5 procenta hlasů před bývalým premiérem a předsedou ANO Andrejem Babišem, který by získal 26,5 procenta hlasů. Bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová by skončila třetí se ziskem 21 procent, v porovnání s prosincovým modelem si znatelně pohoršila. Výsledky průzkumu z 5. až 9. ledna dnes agentura zveřejnila na on-line tiskové konferenci. Čtvrtina voličů si podle Medianu stále není jistá, koho bude volit.
Obyvatelé 12 obcí v Česku si v sobotu při dodatečných nebo opakovaných volbách zvolili nové zastupitele. Volební účast podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) dosáhla 61,3 procenta. Nejvíce lidí přišlo hlasovat v Moldavě na Teplicku, kde soud nařídil opakování voleb kvůli nerespektování rozhodnutí o vyškrtnutí některých voličů.
Zájem o dnešní dodatečné nebo opakované komunální volby v desítce obcí byl různý. Podle zjištění zpravodajů ČTK si někde přišla do podvečera vybrat nové zastupitele třetina voličů, v jiných obcích byla účast přes 70 procent. Volební místnosti se uzavřou ve 22:00. Lidé hlasují tam, kde se pro loňské obecní volby nenašel dostatek kandidátů. V Moldavě na Teplicku se volby opakují na základě soudního rozhodnutí.
Zhruba pětina voličů není rozhodnuta, komu dá příští týden v prezidentských volbách hlas. Naopak 78 procent ví, koho z devíti uchazečů o Hrad zvolí. Třetina rozhodnutých voličů má i náhradní volbu pro případné druhé kolo, pokud jejich původní favorit nepostoupí.
Česko o půlnoci vstoupilo do roku 2023 a jako každý rok, i letos začala platit řada změn. Ty se týkají sociálních služeb, výše penzí, minimální mzdy či různých dávek, ale i plátců daně či podnikatelů.
S přímou volbou prezidenta je spokojených 82 procent Čechů. Více výhrad k ní mají lidé mladší a s vysokoškolským vzděláním. Muži a ženy se ve svých názorech na způsob volby hlavy státu výrazněji neliší. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News. Přímou volbou se v Česku prezident poprvé volil v roce 2013. Zvítězil Miloš Zeman, stejně jako o pět let později.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) vyhlásil v souladu se zákonem 11. a 12. ledna příštího roku za dny prvního kola voleb prezidenta pro ty, kteří budou kvůli koronaviru v karanténě nebo v izolaci. V případě druhého kola voleb budou těmito dny 25. a 26. leden. ČTK to dnes oznámila senátní tisková tajemnice Lada Faldynová.
O budoucím prezidentovi bude moci podle odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) rozhodovat za měsíc zhruba 8,3 milionu voličů. Výsledky přijdou ze 14.857 volebních okrsků. Je mezi nimi 110 zahraničních a 14, které budou vytvořeny v každém z krajů a v Praze kvůli hlasování osob v karanténě nebo v izolaci kvůli koronaviru. Na dotaz ČTK to uvedl mluvčí ČSÚ Jan Cieslar.
Opoziční hnutí ANO by podle modelu STEM pro televizi CNN Prima News v prosinci vyhrálo sněmovní volby se ziskem 30,8 procenta. Druhá ODS by měla 13,9 procenta, třetí je SPD s 12,4 procenta hlasů. Volební model dnes televizní stanice zveřejnila v pořadu Partie Terezie Tománkové. Pod pětiprocentní hranicí potřebnou pro vstup do Sněmovny byly vládní KDU-ČSL a TOP 09 a dále ČSSD a KSČM. Do dolní komory Parlamentu by se dostalo pět subjektů.
Budoucího prezidenta zřejmě v lednu budou moci volit i lidé, kteří v té době budou v karanténě nebo izolaci kvůli koronaviru. Budou mít možnost hlasovat z auta na zvláštních stanovištích či do speciálních přenosných schránek. Horní parlamentní komoře to dnes doporučil schválit její ústavně-právní výbor.
Česko v souladu s politickými závazky pozve mimo jiné další účastnické státy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) k pozorování lednových prezidentských voleb. Naposledy OBSE vyslalo omezenou misi do České republiky loni na pozorování sněmovních voleb. Vyplývá to z materiálu ministerstva zahraničí, který minulý týden schválila vláda.
Budoucím prezidentem se stane jeden z devíti kandidátů, které dnes k volbám zaregistrovalo ministerstvo vnitra. Novinářům to oznámil náměstek ministerstva Petr Vokáč. Nechybí mezi nimi žádný z adeptů, které favorizují předvolební průzkumy. Při dvou předchozích přímých volbách hlavy státu si lidé mohli vybírat také z devíti kandidátů.
Příštího prezidenta zřejmě budou moci volit v lednu i lidé, kteří v té době budou v karanténě nebo izolaci kvůli koronaviru. Budou mít možnost hlasovat z auta na zvláštních stanovištích či do speciálních přenosných schránek. Sněmovna dnes normu zrychleně schválila. Souhlas musí dodat ještě Senát, který by tak mohl učinit koncem příštího týdne.
Volby v říjnu by vyhrálo hnutí ANO s 31,5 procenta hlasů, jeho podpora proti září mírně vzrostla. Zisk ODS naopak klesl na 13,5 procenta. SPD by měla 12 procent a Piráti 11 procent, ukázal volební model, který dnes ČTK poskytla agentura Median.
Přímá volba prezidenta zůstává podle politologa Stanislava Balíka největší politickou systémovou chybou, kterou česká společnost po roce 1989 udělala. Vede k vyostřeným bojům, jež nezasypávají příkopy, ale naopak je prohlubují, uvedl Balík, jenž působí jako výzkumník v Národním institutu SYRI. Je také děkanem Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Jeho vyjádření poskytl médiím mluvčí SYRI Filip Vrána.
Sněmovní volby by na přelomu října a listopadu vyhrálo hnutí ANO se ziskem 26,5 procenta hlasů. Druhá by byla ODS, kterou by podpořilo 21,5 procenta voličů. Celkem by zastoupení ve Sněmovně mělo šest politických stran a hnutí, vyplývá z dnes zveřejněných výsledků volebního modelu agentury Kantar CZ pro Českou televizi (ČT).
Ke kandidatuře na prezidenta republiky se ministerstvu vnitra přihlásilo 21 zájemců, o jednoho více než pěti lety. Lhůta pro nominace skončila dnes v 16:00. Vnitro do soupisu nakonec započítalo i přihlášku, která přišla e-mailem krátce před uplynutím lhůty, řekla ČTK mluvčí ministerstva vnitra Klára Dlubalová.
Stát za organizaci prezidentských voleb zaplatí asi 800 milionů korun. Peníze půjdou na odměny volebních komisařů nebo na tisk hlasovacích lístků. Počítá s tím návrh rozpočtu na finanční zabezpečení volby prezidenta, který zpracovalo ministerstvo vnitra. Pro ministerstvo vnitra je určeno 69 milionů korun, obce a kraje dostanou 737 milionů korun.
Zákon o elektronizaci správy voleb chce ministerstvo vnitra prosadit ve vládě do konce ledna. S hlasováním on-line či poštou návrh nepočítá, podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) to bude záležet na dohodě parlamentních stran. Ministr kvůli tomu ustavil pracovní skupinu, která se má poprvé sejít koncem listopadu. Konkrétní závěry od ní bude chtít během příštího roku, řekl dnes Rakušan novinářům. Zákon by měl platit od ledna 2026.
18. května 2024 21:39
18. května 2024 20:08
18. května 2024 19:57
18. května 2024 18:43
18. května 2024 17:36
18. května 2024 16:12
18. května 2024 15:03
18. května 2024 14:50
18. května 2024 13:26
18. května 2024 12:44
18. května 2024 11:31
18. května 2024 10:24
18. května 2024 9:06
17. května 2024 21:44
17. května 2024 20:49
17. května 2024 19:50
Třináct zemí, včetně sedmi členů Evropské unie, vyzvalo Izrael, aby neprováděl rozsáhlou ofenzivu ve městě Rafáh na jihu Pásma Gazy a umožnil dovoz humanitární pomoci na toto palestinské území přes všechny dostupné přechody.
Zdroj: Libor Novák
Premiér Petr Fiala (ODS) ocenil reakci odborů, které ve ve světle událostí na Slovensku zrušily plánovaný protivládní protest. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) to oznámila ve čtvrtek, protestní akce měla proběhnout v úterý 21. května. Důvody pro svolání demonstrace však podle zástupců zaměstnanců trvají.
