reklama

Firmy budou podle prezidenta Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jana Wiesnera muset nahradit chybějící práci, a to většinou formou přesčasů zaměstnanců, což přináší další finanční a organizační náklady. Karenční doba má také významný preventivní dopad, který vede občany k větší zodpovědnosti starat se o své zdraví. "Je nepřijatelné, aby zodpovědnost za obecné zdraví byla přenášena na zaměstnavatele. Zrušení karenční doby zvýší nemocnost v některých odvětvích o dvě až tři procenta," dodal.

Poslanci schválili pro zaměstnavatele nejhorší možnou variantu ze všech, které se od května diskutovaly na tripartitě, doplnil prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Vedle návrhu zachovat karenční dobu byly podle něj na stole i další varianty, které ctily programové prohlášení vlády z pohledu zaměstnanců i zaměstnavatelů. "Bylo by fér, kdyby byla zaměstnavatelům poskytnuta alespoň odpovídající kompenzace. To rozhodně není sleva 0,2 procenta na pojistném," dodal.

Firmám tato kompenzace podle něj nemůže pokrýt zvýšené náklady, které budou mít s proplácením prvních tří dnů pracovní neschopnosti. Podle statistik Ministerstva práce se zvýší nemocnost o dvě až tři procenta ročně. Celkové náklady se jim tedy zvýší odhadem o osm miliard korun. Díky snížení pojistného ušetří přibližně tři miliardy Kč, a to je na pokrytí veškerých nákladů málo. Obrovské dopady to bude mít především na výrobní firmy, poznamenal Hanák.

"Firmy zápasí o každého zaměstnance a o každou hodinu práce. Ve výrobě a službách chybí stovky tisíc zaměstnanců. Zrušení karenční doby problémy s nedostatkem lidí na trhu práce ještě zhorší," upozornil. Budou se muset podle nich změnit nastavené firemní benefity. Může se stát, že některé firmy zruší sickdays nebo pátý týden dovolené, podotkl.

"Jedním z významných důvodů zavedení karenční doby v roce 2008 bylo značné zneužívání dočasné pracovní neschopnosti ze strany zaměstnanců, které následně významně kleslo. ČR patřila zejména před zavedením karenční doby ke státům s nejvyšší mírou pracovní neschopnosti v Evropě. Do této situace se nyní pravděpodobně opět vrátíme. Karenční doba je přitom běžná v celé řadě evropských zemí," připomněl Wiesner.

Sněmovna dnes schválila hlavně hlasy poslanců ANO, ČSSD, KSČM a Pirátů předlohu sociální demokracie, která takzvanou karenční dobu ruší. Novela zákoníku práce, nyní zamíří k posouzení senátorům. Zaměstnanci by měli podle předlohy dostávat i v prvních třech dnech 60 procent vyměřovacího základu, náklady by hradili zaměstnavatelé. Zaměstnavatelům se na druhou stranu sníží o 0,2 procentního bodu odvody, což představuje zhruba 3,5 miliardy korun.