reklama

Zhruba ve 12:45 se z přísálí začal ozývat hluk a rány. Pořadatelé se snažili zablokovat vstup do sálu, ale šestice protestujících pronikla až před řečnický pult. Rozvinuli tam transparenty s nápisy "Zastavte prodej Počerad" a "Climate change starts here" (Změna klimatu začíná zde). Předseda valné hromady Petr Kasík poté jednání přerušil. Asi po 20 minutách začali s aktivisty vyjednávat přivolaní policisté.

"Pokud máte na ruce pásku, a jste tím pádem řádně zaregistrovaní akcionáři, můžete v sále zůstat. Ale musíte si stoupnout ke zdi dozadu. Tady byste bránili ostatním akcionářům ve výhledu. Nemám problém s tím, když akcionáři vyjadřují protest poklidným způsobem. Ale prosím, žádný hluk, násilnosti a chaos," řekl aktivistům Kasík. Protestující však přesun do zadní části sálu odmítli a v doprovodu policie opustili nejen sál, ale zároveň i budovu.

Organizace Greenpeace se snažila zviditelnit ještě před začátkem valné hromady. Jedna z aktivistek přišla v převleku za uhlí. Když ji pořadatelé vyzvali, aby masku sundala, ukázalo se, že má na sobě pouze spodní prádlo. Podle informací ČTK ji organizátoři nakonec dovnitř nepustili.

Valná hromada začala podle očekávání protestem některých menšinových akcionářů proti tomu, že na její program nebyl opakovaně zařazen bod o možném prodeji elektrárny Počerady. "Pokoušíme se o to už potřetí za sebou a nic se neděje. Považujeme to za šikanování," řekl menšinový akcionář Michal Šnobr. Podle ředitele útvaru právní služby ČEZ Patrika Bureše však tato záležitost do působnosti valné hromady nespadá.

Jen schvalování programu valné hromady tak trvalo asi hodinu a půl. Loňská řádná valná hromada se protáhla dlouho přes půlnoc. Odborníci to nevylučují ani letos.

Podle protestujících chce ČEZ elektrárnu prodat Severní energetické, což by prodloužilo její provoz o řadu let. Greenpeace na základě dat ze systému obchodování s emisními povolenkami, které zveřejnila Evropská komise, označila už dříve elektrárnu Počerady za největšího znečišťovatele v Česku. Elektrárna loni vypustila do atmosféry nejvíce oxidu uhličitého, přes 5,5 milionu tun. Na druhém místě skončila další elektrárna společnosti ČEZ Tušimice II s více než 4,4 milionu tun CO2, třetím největším znečišťovatelem byla elektrárna Chvaletice ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače.