reklama

Pěstitelé šampaňského ale stále doufají, že se jim letošní rok podaří zachránit, pokud ovšem nebude kvůli druhé vlně epidemie zakázáno slavit Vánoce a Nový rok.

Od ledna do července klesl velkoobchodní prodej ve srovnání s loňským rokem o 23 procent. Způsobila to karanténa a uzavření restaurací všude ve světě. Jen v dubnu klesl podle syndikátu producentů šampaňského odbyt o 68 procent. Na celý rok předpovídá tento sektor pokles prodeje o 20 až 30 procent. Jde o "obrovský ekonomický šok, jaký nemá obdoby od druhé světové války", uvedl syndikát.

Prodej šampaňského je už dlouho jakýmsi barometrem globálních krizí: válka v Perském zálivu, finanční krize či krize sanitární způsobily, že spotřeba bublinek okamžitě klesla.

"Pokud je zasažena mezinárodní klientela, zbývají zákazníci z Francie," utěšuje se jeden obchodník. Tentokrát ale krize udeřila všude a ve stejné době.

Na své vinici v Dizy, ležící proti obci Hautvillers, kde mnich Perignon vynalezl šampaňské, využívá Antoine Chiquet volného času, který teď má kvůli obchodní krizi, a pečuje o své víno. Udržuje své parcely a snaží se být optimistou.

"Teď nám prodej nevyhnutelně klesne. Všechno závisí na konci roku, zda lidé budou zase konzumovat. Nepochybuji o Francouzích, bez šampaňského se při oslavách na konci roku neobejdou. Podobně je to s našimi anglickými přáteli, i s Itálií. Otázkou zůstává, v jaké míře," říká.

Aby zmírnili pokles konzumace ve Francii, který začal ještě před krizí s covidem-19, pokusili se výrobci šampaňského změnit návyky a podnítit Francouze, aby šampaňské konzumovali běžně, ne jako luxusní produkt. Ti ale zřejmě soudí, že dnes není co slavit, a tedy ani není proč popíjet.

Florent Roques-Boizel, generální ředitel vinařství Boizel, jednoho z nejstarších v Epernay, si mne ruce, pokud jde o návštěvnost během léta. "Belgičané, Skandinávci, Britové - přicházelo hodně lidí," řekl agentuře AFP.

Přesto globální zásoby výrazně vzrostly. Před sklizní dosahovaly úctyhodných 1,2 miliardy lahví. Finanční ztráty způsobené koronavirem se v té době odhadovaly na 1,7 miliardy eur (více než 45 miliard Kč).

"Když má producent zásobu lahví vína, banky mu půjčí peníze, protože víno slouží jako záruka. V obchodě je ale zásoba pasivem," vysvětluje Chiquet, který spolu se svým bratrem Nicolasem patří k osmé generaci domu Gaston Chiquet.

V oblasti Champagne, kde hektar zemědělské půdy stojí spolu s Burgundskem nejvíce, klesly ceny příliš. Na láhev v supermarketu za deset eur (270 Kč) pohlížejí velmi zle vinaři stejně jako obchodníci. Je pravda, že druhá fermentace v lahvi, slavná šampaňská metoda, vyžaduje mnohem více péče než prosecco.