Dlouhý: Kvůli klimatické politice hrozí ztráta konkurenceschopnosti průmyslu ČR

S dalšími účastníky se shodl na potřebě společného postupu zemí Visegrádské skupiny (V4), do které kromě Česka patří také Slovensko, Polsko a Maďarsko. Kritizoval postup Německa.

Zelenou dohodu pro Evropu dříve přijala Evropská komise. Soubor návrhů má uzpůsobit politiky členských zemí v klimatických otázkách, energetice, dopravě a zdanění tak, aby se mohly do roku 2030 podílet na snižování emisí skleníkových plynů alespoň o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.

Hospodářská komora měla podle Dlouhého k řadě aspektů ekologické politiky výtky již před vypuknutím konfliktu na Ukrajině. "Klimatická politika EU je mimořádně problematická. Byla připravována a prováděna bez toho, že by se braly v úvahu zájmy našeho regionu. Nebraly se v úvahu ani zájmy průmyslu zemí západní Evropy," řekl. Průmysl i například v Německu nebo Francii podle něj byl spíše dotlačen, aby tuto politiku akceptoval.

Podle Dlouhého lze očekávat, že příští rok budou krachovat malé a střední podniky a poroste nezaměstnanost. Velké podniky ale přežijí a ekonomika se sice nezhroutí, mohou se ale mohou se zvětšovat rozdíly mezi životní a ekonomickou úrovní Česka a zbytkem Evropy, dodal.

Velmi kritický je k německé politice takzvané Energiewende, tedy přeměně energetiky na obnovitelné zdroje. Zmínil také podporu 200 miliard eur (téměř pět bilionů Kč), kterou německá vláda chce vynaložit na stabilizaci cen energií pro domácnosti i firmy. "Je to nedovolená veřejná podpora, i když to komise ratifikovala," řekl.

Německo kritizoval minulý týden na pražském jednání polský premiér Mateusz Morawiecki, podle kterého ničí společný evropský trh. Německý kancléř Olaf Scholz postup své vlády hájil argumentem, že ostatní země dělají podobné kroky.

Dlouhý poznamenal, že zaměření na ekologii má velkou podporu v řadě zemí západní, severní i jižní Evropy. Politika v EU je podle něj mnohem více než tématy jako je demokracie, tržní ekonomika nebo svoboda, které již jsou brány jako samozřejmost, definována mimo jiné právě klimatickou politikou.

Sám nijak nezpochybňuje potřebu dekarbonizace. Poznamenal, že příliš nezáleží na tom, kdy se skončí se spalováním uhlí, protože podniky kvůli cenám emisních povolenek zavřou samy. I v ČR jsou podle něj příležitosti využívat obnovitelné zdroje energií, kde to lze. "Musíme trvat na obhájení existence jaderné energetiky," uvedl. Dodal, že je potřeba prosazovat oddělení od cen plynu od elektřiny a otevřít další diskusi o emisních povolenkách.

Témata:  Vladimír Dlouhý,  průmysl,  hospodářská komora