reklama

Unijní exekutiva nicméně vidí rizika v nedostatku některých zdrojů a v rychle rostoucích cenách, zejména energií. V příštím roce i z tohoto důvodu očekává hospodářský růst o 4,3 procenta, což je o dvě desetiny bodu méně, než předpokládala v předchozí prognóze. Podobný vývoj jako v celé sedmadvacítce odhaduje komise v letošním i příštím roce i pro 19 zemí eurozóny. Tam počítá s růstem ve stejném rozsahu.

Zejména díky bezprecedentně rychlému růstu z letošního druhého čtvrtletí se ekonomika už dostává na předkrizovou úroveň. Podle komise k tomuto příznivému vývoji přispělo zejména vysoké tempo očkování proti covidu-19 a s ním spojené rušení restrikcí omezujících hospodářskou aktivitu.

"Nesmíme však podlehnout falešnému pocitu spokojenosti. Okolo viru přetrvává nejistota a existují rizika, se kterými se musíme vyrovnat," prohlásil dnes místopředseda EK pro ekonomiku Valdis Dombrovskis.

Za rizikové faktory pro unijní hospodářství komise vedle zrychlujícího šíření nákazy v řadě zemí považuje hlavně nedostatek některých surovin či růst cen, který se projevuje zejména u energií. Inflace, která v posledních měsících nabrala nejvyšší tempo za více než deset let, v letošním roce podle dnešního odhadu EK dosáhne v sedmadvacítce 2,6 procenta a v eurozóně 2,4 procenta. Příští rok by měla mírně zpomalit, a to na 2,5 procenta v EU a na 2,2 procenta v zemích platících eurem.

"Tento pohled sdílí velká část členských zemí, vychází z reálných předpokladů. Ale je to jen předpověď, nemůžeme ji brát za platný fakt," odpověděl dnes eurokomisař Paolo Gentiloni na dotaz, z čeho komise vychází při odhadu zpomalování inflace. Komise připouští, že inflace se může udržet na vysokých hodnotách i déle, pokud by pokračoval nedostatek zdrojů, například zemního plynu.

Úroveň hospodářského růstu se bude letos podle komise mezi jednotlivými členskými zeměmi výrazně lišit vzhledem k rozdílnému dopadu protipandemických opatření či nedostatku surovin. Výrazně nejvíce poroste ekonomika Irska (14,6 procenta) následovaná Estonskem (9,0 procenta) a Chorvatskem (8,1 procenta). Mezi země s podprůměrným růstem se naopak zařadí Slovensko (3,8 procenta), Česká republika (3,0 procentaa) či Německo (2,7 procenta).