reklama

Zároveň by letos měla podle MF průměrná inflace činit 16,2 procenta a příští rok by měla klesnout na 8,8 procenta. V dubu úřad počítal pro letošek s inflací 12,3 procenta a pro příští rok 4,4 procenta. Během zbytku letošní roku by se podle MF měla inflace přiblížit až ke 20 procentům.

"Ruská agrese na Ukrajině rozpoutala nebezpečný makroekonomický koktejl klesajícího výkonu evropských ekonomik a rostoucí inflace. Pokud jde o očekávanou technickou recesi, tedy mezičtvrtletní pokles HDP dvakrát po sobě, to samo o sobě není tragédií. Daleko problematičtější je inflace, která je vedle zajištění dostatku dostupných energií pro naše domácnosti a firmy hlavním ekonomickým problémem, se kterým se musíme vypořádat," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Růst ekonomiky by měl být letos podle MF tažen investicemi do fixního kapitálu a zesílenou akumulací zásob. Výdaje domácností na spotřebu bude tlumit nárůst životních nákladů, zejména cen energií, a zpřísnění měnové politiky. Prognóza počítá s růstem základní úrokové sazby České národní banky o 50 bodů. S dopady vysoké inflace se podle úřadu budou domácnosti potýkat i v příštím roce, jejich spotřeba by tak měla zůstat nízká.

Míra nezaměstnanosti by přes očekávanou recesi ve druhém pololetí měla zůstat poměrně nízká. MF nadále počítá letos s nezaměstnaností 2,5 procenta a příští rok 2,6 procenta. "Napjatý trh práce bude tlačit na růst mezd, který však bude zaostávat za inflací. Průměrná reálná mzda by tak v tomto i příštím roce měla klesnout," uvedl úřad.

MF zároveň zlepšilo letošní odhad deficitu veřejných financí na 3,8 procenta HDP. V dubnu MF počítalo se 4,5 procenta. "Navzdory válce a dodatečným válečným výdajům se nic nemění na našem důležitém úkolu dosáhnout nejpozději do konce volebního období deficitu veřejných financí pod tři procenta HDP, a tím plnit kritérium EU," uvedl Stanjura.

Hlavním rizikem prognózy je dlouhodobé zásadní omezení, popřípadě i úplné zastavení dodávek zemního plynu z Ruska do EU. Přetrvávajícími riziky jsou problémy v globálních dodavatelských řetězcích, stejně jako vznik a šíření nových mutací koronaviru, proti nimž by dostupné vakcíny nebo prodělané onemocnění poskytovaly jen malou ochranu. Rizikem je také další vývoj inflace a inflačních očekávání.

Příliv uprchlíků z Ukrajiny by na jednu stranu mohl zmírnit nerovnováhy na trhu práce a oslabit tlak na růst mezd, potenciálně neúspěšná integrace by však v budoucnu mohla představovat významný sociální problém. Vnitřním rizikem je také vývoj v automobilovém průmyslu a nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí. Pozitivně může působit mimořádný nárůst úspor domácností v době epidemie, který by mohl pomoci tlumit dopady vyšších spotřebitelských cen na spotřebu, uvedla prognóza.