Průmysl v Česku meziročně roste, stavebnictví hlásí pokles

Čísla dnes na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byla průmyslová výroba v listopadu vyšší o 3,1 procenta.

Produkce českého průmyslu se v listopadu po několika rozkolísaných měsících vrátila ke stagnaci. "Oživení zaznamenala odvětví v celém segmentu automotive. Produkce řady průmyslových odvětví však meziročně klesla," charakterizoval vývoj Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ.

Výroba motorových vozidel vzrostla dvouciferným tempem jak meziročně, tak meziměsíčně. Stalo se tak i přes stále trvající dílčí problémy v zásobování některými komponenty.

Naopak negativně se na výsledku průmyslové produkce podepsala hlavně výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. "V tomto odvětví se stejně jako v říjnu projevila odstávka v jaderných elektrárnách, teplejší počasí a úspory plynu," uvedli statistici.

Pokles se v předposledním měsíci roku 2022 prohloubil ve výrobě ostatních nekovových minerálních výrobků, zejména ve sklářském průmyslu a výrobě stavebních hmot. Důvodem byla především vysoká energetická náročnost těchto odvětví.

Hodnota nových zakázek se v listopadu meziročně zvýšila téměř o desetinu. Nových zakázek ze zahraničí bylo o 8,2 procenta více, domácí zakázky stouply o 13,3 procenta. Hodnota nových zakázek klesla pouze ve výrobě základních kovů, hutním zpracování kovů a slévárenství, zejména v důsledku vysoké srovnávací základny.

"Ačkoliv se zakázková náplň průmyslových podniků meziročně zvýšila, v posledních měsících tempo růstu hodnoty zakázek ve všech sledovaných odvětvích zpomaluje," poznamenala vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová. Dodala, že meziměsíčním srovnání hodnota nových zakázek podruhé v řadě mírně klesla.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v listopadu 2022 meziročně snížil o 0,3 procenta. Průměrná hrubá měsíční mzda naproti tomu meziročně vzrostla o 13 procent. Vyšší tempo růstu platů ovlivnilo vyplácení mimořádných odměn a bonusů ke konci roku.

Stavební produkce v listopadu meziročně i meziměsíčně mírně klesla

Stavební výroba v Česku v listopadu meziročně klesla o 0,8 procenta, přičemž v říjnu rostla o procento. Oba segmenty, pozemní a inženýrské stavitelství, vykázaly takřka stejný vývoj. Pozemní stavitelství, což je stavba bytových i nebytových budov, kleslo proti listopadu 2021 o 0,8 procenta a produkce inženýrského stavitelství, tedy budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, byla nižší o 0,9 procenta. Meziměsíčně se stavební produkce snížila o 0,3 procenta. Dnes o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Produkce ve stavebnictví až do loňského července 14 měsíců v řadě rostla, od března ale výroba postupně zpomalovala. Ještě v únoru meziroční růst dosahoval téměř 17 procent, v březnu činil méně než devět procent a v červnu 1,5 procenta. V červenci pak výroba meziročně klesla, v srpnu nepatrně vzrostla, v září se vrátila k poklesu a v říjnu byla o procento vyšší.

Stavební úřady v listopadu vydaly 6975 stavebních povolení, což je meziročně o 6,2 procenta méně. "Orientační hodnota povolených staveb dosáhla 40,5 miliardy korun a meziročně klesla o více než pětinu, což bylo zčásti ovlivněno povolením vyššího počtu velkých staveb v listopadu 2021," uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka, .

Počet bytů, jejichž stavba byla v listopadu zahájena, meziročně vzrostl o 3,9 na 3377 bytů, dokončených bytů bylo 4423, meziročně o 33,4 procenta víc.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví se meziročně zvýšil o 0,3 procenta, jejich průměrná hrubá měsíční mzda meziročně vzrostla o 10,7 procenta.

Zahraniční obchod byl v listopadu opět ve schodku, podesáté v řadě

Zahraniční obchod Česka skončil v listopadu schodkem 25,5 miliardy Kč, přičemž ve stejném období roku 2021 byl v přebytku 3,9 miliardy Kč. Bilance je ve schodku podesáté v řadě. Hlavní příčinou jsou i nadále vyšší ceny ropy a zemního plynu na světových trzích a vyšší dovezené množství těchto komodit. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Vývoz meziročně vzrostl o 10,8 procenta na 421,6 miliardy Kč a dovoz o 18,7 procenta na 447,1 miliardy Kč. Meziměsíčně se po sezonním očištění zvýšil vývoz o 0,8 procenta a dovoz o 1,9 procenta.

"Záporná obchodní bilance za listopad nebývá obvyklá, v červených hodnotách v tomto měsíci byla naposledy v roce 2011. Od počátku roku 2022 byla v minusu podesáté v řadě za sebou. Schodek bilance za prvních 11 měsíců roku se blíží hranici 200 miliard Kč," řekl Stanislav Konvička, vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ.

V lednu až listopadu 2022 vykázala obchodní bilance, tedy rozdíl mezi vývozem z ČR a dovozem do ČR, schodek 198,1 miliardy Kč. Přitom ve stejném období roku 2021 skončila přebytkem 7,3 miliardy Kč. Od začátku roku vzrostl meziročně vývoz o 13,6 procenta a dovoz o 19,3 procenta.

Bilance zahraničního obchodu se státy EU se v listopadu meziročně zlepšila o 14,5 miliardy Kč, naopak deficit obchodu se státy mimo EU se prohloubil o 43,5 miliardy Kč.

Listopadové výsledky zahraničního obchodu nepříznivě ovlivnil větší deficit obchodu s ropou a zemním plynem o 11,1 miliardy Kč v důsledku růstu cen na světových trzích a vyššího dovezeného množství, uvedli statistici. Bilance obchodu s elektrickými zařízeními se zhoršila o 10,3 miliardy Kč a obchodu s elektřinou o 3,1 miliardy Kč. Příznivý vliv naopak měl vyšší přebytek obchodu s motorovými vozidly o 1,6 miliardy Kč.

Podle ekonoma UniCredit Bank Jiřího Poura letos bilance zahraničního obchodu přispěje ke zvýšení HDP. “Na druhou stranu rizikem zůstávají problémy v globálních dodavatelských řetězcích a oslabená zahraniční poptávka,“ dodal. "Za celý loňský rok náš odhad počítal s deficitem 212 miliard korun.“ řekla analytička Komerční banky Jana Steckerová. Konečný výsledek ale podle ní bude ještě horší, a to kvůli prosincové bilanci zahraničního obchodu, která bývá tradičně hlubší.

Výsledek za letošní rok bude záviset především na způsobu, jakým se firmy vypořádají s růstem cen energií a tlakem na mzdy, uvedl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Situaci podle něj může ztížit také rekordně silná koruna, která na začátku roku prolomila hranici 24 korun za euro.

Analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš poukázal na to, že v případě obchodování se státy Evropské unie je bilance dlouhodobě kladná. V listopadu podle něj byla nejvyšší za posledních osm let, a to 89,6 miliardy korun. "Naopak se prohlubuje bilance obchodování se státy mimo Evropskou unii, kdy v listopadu činila minus 112,4 miliardy korun,“ dodal. Vliv na to podle něj především mají vyšší ceny dovážených komodit. V roce 2023 by obchodní bilance měla skončit v záporu, a to okolo 110 miliard korun, uvedl.

Témata:  průmysl,  stavebnictví,  zahraniční obchod