reklama

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce, aby v rámci připravované novely státního rozpočtu na letošní rok byl schodek pod 330 miliardami korun. Nyní je rozpočet schválen s deficitem 280 miliard korun. Novelu rozpočtu ministr předloží vládě v červenci.

Celkové příjmy rozpočtu ke konci června meziročně stouply o 74,2 miliardy na 787 miliard korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení vzrostly meziročně o 80,5 miliardy na 694,8 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu meziročně klesly o 7,9 miliardy na 970 miliard korun.

Za meziročním zlepšením salda o 82,1 miliardy Kč stály podle MF na výdajové straně především menší restrikce související s průběhem letošní a loňské epidemie a tomu odpovídající kompenzace na počátku roku. Příjmové straně pomohly daňové výnosy meziročně vyšší o 19,3 procenta. I přes relativně pozitivní vývoj hospodaření rozpočtu naplňující představy o rychlém snižování deficitu lze však vlivem důsledků invaze ruských vojsk na Ukrajině ve zbývající části roku očekávat spíše pesimističtější vývoj, dodalo MF.

V nejbližších měsících se rozpočet nejspíše opět zhorší kvůli výdajům, které vláda připravuje pro ochranu rodin před vysokými cenami energií, řekl ČTK analytik Deloitte David Marek. Již dnes je podle něj nereálné dosáhnout schváleného schodku 280 miliard Kč. Upozornil, že vláda nyní počítá se schodkem 330 miliard, ale ani to se nezdá příliš realistické. Úspěchem bude udržet schodek pod 400 miliardami, odhadl.

"Po tradičně slabším květnu přinesl červen pozitivní vývoj hospodaření rozpočtu a druhý letošní přebytkový výsledek. Nad očekávání dobře se v červnu vyvíjelo inkaso daně z příjmů právnických osob," uvedl Stanjura. Pozitivní vývoj vidí také u inflací posíleného inkasa DPH. "Vyšší daňové příjmy zapojíme do připravované novely rozpočtu, což vládě umožní ochránit ohrožené domácnosti před dopady zdražování,“ podotkl. Na výdajové straně upozornil na meziročně o 14 procent vyšší investice, na které v květnu a červnu směřovalo z rozpočtu téměř 40 miliard Kč.

V červnu byla na výdajové straně tradičně významnou položkou dvouměsíční záloha na prázdninové platy učitelů 28,3 miliardy Kč a mimořádně valorizované důchody, na kterých se vyplatilo 51,5 miliardy Kč. K růstu příjmů přispěly všechny hlavní položky, především daň z přidané hodnoty, pojistné, daň z příjmů právnických osob a spotřebních daní. Naopak klesly o 4,5 miliardy příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů. Meziroční srovnání navíc zkresloval loňský výnos z aukce kmitočtů (5,6 miliardy Kč).

Inkaso daně z přidané hodnoty s růstem o 30,4 miliardy pozitivně ovlivnilo oživení ekonomiky, růst cen a také vyšší počet pracovních dní. Naopak negativně působilo prominutí daně z přidané hodnoty na vybrané komodity (energie, vakcíny, testy, respirátory). V meziročním růstu inkasa spotřebních daní o 10,2 miliardy Kč se začal rovněž promítat ekonomický růst, stejně jako absence opatření zavedených k omezení šíření nákazy nemoci covid-19.

Běžné výdaje i přes navýšení životního a existenčního minima, dávek na bydlení, mimořádnou valorizaci všech důchodů, či jiných sociálních dávek, a výdaje související se solidární pomocí uprchlíkům, snížily především nižší výplaty protiepidemické pomoci. Naopak kapitálové výdaje překročily loňskou skutečnost o 8,3 miliardy Kč.