reklama

Hospodaření rozpočtu očištěné o peníze z EU by v březnu podle MF skončilo schodkem 41,6 miliardy korun. V březnu 2019 by byl rozpočet ve schodku 6,2 miliardy korun.

"Slabší výsledek březnového hospodaření státní pokladny není natolik překvapující, a to vzhledem k mimořádným opatřením pro omezení šíření koronaviru, které již dopadají jak na příjmovou, tak výdajovou stránku rozpočtu," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Podle analytika ČSOB Petra Dufka lze zatím vzhledem k hrozícímu výraznému propadu, který ekonomika zaznamená, brát naplánovaný 200miliardový schodek spíše jako dolní hranici možného. "Vzhledem ke kapacitě domácího finančního trhu, na který bude moci po novele zákona případně vstoupit i ČNB, by však neměl mít stát problém s profinancováním ani takové částky," uvedl.

Příjmy rozpočtu ke konci března meziročně stouply o 13 miliard na 377,3 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply meziročně o 14,2 miliardy na 320,2 miliardy korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 48,5 miliardy na 422 miliard korun.

"Příjmy rozpočtu budou v průběhu roku výrazně ovlivněny propadem ekonomického výkonu doprovázeného poklesem zaměstnanosti a nižším než očekávaným růstem platů a mezd se značným dopadem zejména do inkasa daní a pojistného na sociální zabezpečení," upozornilo MF.

Některá dosud přijatá opatření na omezení dopadů šíření koronaviru podle MF již ovlivnila příjmy rozpočtu v březnu. Například faktické prodloužení lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů a zaplacení daně z 1. dubna na 1. července prominutím sankcí vedlo k meziročnímu propadu u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky o 36 procent na 4,7 miliardy korun. Inkaso daně z z příjmu právnických osob meziročně stagnovalo na 28,2 miliardy korun.

Inkaso daně z přidané hodnoty pak podle MF pozitivně ovlivnil vyšší počet pracovních dnů a loňská únorová výplata mimořádné vratky, která tak snížila srovnávací základnu. Na DPH rozpočet ke konci března získal 66,4 miliardy korun, meziročně o šest procent více.

V případě výdajů se rostly především běžné výdaje, a to meziročně o 41,5 miliardy korun na 398,7 miliardy korun. Zvýšená potřeba ochranných pomůcek a dalšího materiálu v souvislosti s řešením pandemie koronaviru se pak podle MF projevila v neinvestičních nákupech a souvisejících výdajích státu, které stouply meziročně o 6,9 miliardy korun na 21,8 miliardy korun. "Jen v samotném březnu představovaly nákupy materiálu 5,3 miliardy korun, meziročně o 3,8 miliardy více," uvedlo MF.

Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci března 163,9 miliardy korun, meziročně o 15,1 miliardy korun více. Z toho na důchody putovalo 126,2 miliardy korun.