reklama

Zvýšení letošního rozpočtového schodku na 300 miliard korun kvůli koronavirové epidemii chce v pondělí navrhnout vládě ministryně financí Alena Schillerová. Původně měl být letošní deficit 40 miliard korun. V březnu Sněmovna schválila jeho navýšení na 200 miliard. Nyní jde o druhý návrh navýšení. Deficit 300 miliard korun by byl nejvyšším schodkem v historii novodobé ČR píšící se od roku 1993, a to jak absolutně, tak relativně, tedy v poměru k HDP.

"S narůstajícími ztrátami v ekonomice je nutné počítat i s vyšším schodkem státního rozpočtu. S odhadem, že to bude spíše kolem 300 miliard korun, pracujeme již zhruba měsíc. Schodek celého vládního sektoru, tedy i obcí a krajů, bude ještě vyšší," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáš Kovandy je třeba připustit, že se ministerstvo financí kvůli koronavirové krizi ocitá v nesmírně obtížné roli, jelikož bezpříkladná míra nejistoty ohledně dalšího ekonomického vývoje u nás i ve světě nedovoluje sestavit byť jen elementárně spolehlivý rámcový rozpočtový výhled do zbytku letošního roku. V jiných zemích na tom nejsou o nic lépe.

"Je samozřejmě otázka, z čeho vláda tak vysoké manko veřejných rozpočtů bude financovat. Jednou z nejpravděpodobnějších cest je zvýšení daní doprovázené tolerancí dlouhodobě vyššího absolutního i relativního (v poměru k HDP) veřejného zadlužení ČR. Občané se tedy musí připravit na možnou realitu vyšších daní, například majetkových, po odeznění koronavirové krize. Za současný výpadek ekonomiky zkrátka někteří zaplatí ztrátou zaměstnaní a mnozí pak vyššími daněmi," dodal Kovanda.

"Prozatím jsme pracovali s variantou deficitu kolem 350 miliard Kč, tedy zhruba kolem 5,5 procenta HDP. Dnes oznámená změna ze strany ministryně financí je již blíže tomuto odhadu, nicméně stále se nemusí jednat o finální číslo. Veškeré odhady jsou nyní totiž zatíženy velkou mírou nejistoty, jelikož nelze věrohodně předpovědět, jak se ekonomická aktivita bude skutečně dále vyvíjet," podotkl Jakub Seidler z ING. Deficit ani přes 300 miliard ale podle něj nebude pro tuzemskou ekonomiku problém, jelikož její zadlužení je v mezinárodním kontextu nízké, a má tak prostor pro nárůst celkového dluhu vlády. Nicméně na boj s koronavirem budou v budoucnu chybět jinde, například na provedení důchodové reformy či dalších potřebných reforem.

Schillerová nebyla podle místopředsedy poslaneckého klubu ODS Jana Skopečka za více než měsíc od propuknutí koronavirové krize schopna odpískat ani ty nejkřiklavější příklady vládního populismu, o zbytných provozních výdajích státu nemluvě. "Každá odpovědná firma, každý podnikatel, každá rodina - ti, kteří jsou dnešní situaci postiženi, přehodnocují své výdaje z hlediska jejich nezbytnosti a důležitosti. Musí to dělat i stát," dodal.

Pokud vláda nehodlá peníze jen slibovat, ale firmám nedávat, do původního schodku 200 miliard se podle europoslance Luďka Niedermayera nemohla vejít. "Teď ministryně mluví o 300 miliardách. Nevím, kolikrát jsem varoval vládu, že utrácí peníze, které nemá, za výdaje, které nejsou ekonomicky správné. Vyjde nás to draho," dodal na svém twitterovém účtu.

Podle exministra financí a opozičního poslance Miroslava Kalouska je v navrhovaných 100 miliardách schodku navíc 60 miliard větší propad příjmů a 20 miliard státní pojištěnci. "Takže na masivní posílení toku likvidity k firmám to nevypadá. Spíš budeme dál vydávat peníze, které nemáme, na nesprávné výdaje. A 300 jistě není konečné číslo," podotkl na twitteru.