Češi a Slováci vyšli o víkendu do ulic, aby bránili dědictví takzvané sametové revoluce, od které uplynulo třicet let. Napsal to dnes prestižní francouzský list Le Monde, podle kterého se v Česku i na Slovensku protestovalo proti místním vládám.
Premiér Andrej Babiš (ANO) při dnešních oslavách 30. výročí protestů proti komunistické totalitě vystřídal kravaty s trikolorami různých zemí, českou měl až napodruhé. Ráno při pokládání květin na Národní třídě v Praze měl kravatu s ruskou, případně slovenskou či slovinskou trikolorou. Později při projevu v Národním muzeu si již vzal kravatu se správnou českou trikolorou.
Na Václavském náměstí se dnes uskutečnil Koncert pro budoucnost. Podle policie dorazilo 35.000 až 40.000 lidí. Pořadatelé připravili program s vystoupeními desítek hudebníků a známých osobností. Videoprojekce na historickou budovu Národního muzea připomněla události minulého století a pád totality. Publikum vyslechlo také dalajlamův pozdrav. Tibetský duchovní vůdce lidi v Česku vyzval, aby šířením Havlova odkazu přispěli k mírovému uspořádání světa.
Desetitisíce lidí odpoledne úplně zaplnily Národní třídu v Praze, kde dopoledne začaly akce k 30. výročí sametové revoluce. Ulicí se téměř nedalo procházet, dav se rozlil do okolních uliček a průchodů. Nejvíc lidí se shromažďovalo u místa někdejšího policejního zásahu, kde je pamětní deska. Kolem hořely tisíce svíček.
Zhruba 80 příznivců levice se dnes sešlo na pražském náměstí Republiky a po krátkých proslovech více než polovina z nich vyrazila za asistence policie na průvod Prahou. Skandovali hesla "Sametová revoluce, ta nechtěla exekuce" nebo "Díky, že můžeme skončit v exekuci". Trasa pochodu protnula Národní třídu, tamní program nijak nenarušila. Demonstranti zamířili na Malostranské náměstí.
Z Albertova vyrazil dnes odpoledne studentský průvod směrem na Vyšehrad po stejné trase jako před 30 lety. Pořadatelé chtěli tehdejší události, které vedly k pádu komunistického režimu v někdejším Československu, připomenout a rekonstruovat. S transparenty a českými vlajkami se podle odhadů organizátorů vydalo dnes na pochod až 10.000 lidí. Na akci dohlížely desítky policistů.
Slovenský premiér Peter Pellegrini ve svém dnešním projevu v Národním muzeu při příležitosti 30. výročí pádu komunismu připomněl Václava Havla a Alexandra Dubčeka jako klíčové osobnosti přerodu z komunistického do demokratického režimu. Československo podle něj je inspirativním příkladem něžného převzetí moci.
"Demokracie rozkvétá, byť s kosmetickou vadou. Ti, kteří kradli po léta, dnes dvojnásobně kradou," těmito slovy začíná píseň známého českého písničkáře Karla Kryla zklamaného z polistopadového vývoje. "Ti, kteří nás léta týrali, nás vyhazují z práce," pokračuje text svým způsobem odrážející naše nevypořádání se s komunistickou minulostí. Jak jinak je možné, že se z některých zapálených komunistů stali ti největší zastánci "pravdy a lásky"?
Odvaha Václava Havla za komunismu a při sametové revoluci byla obdivuhodná, řekl ve svém dnešním projevu v Národním muzeu premiér Andrej Babiš (ANO). Uvedl také, že není pyšný na to, že byl členem komunistické strany. Předseda vlády poděkoval zakladatelům Občanského fóra a dalších iniciativ, lidem, kteří pracovali v disentu a exilu, ale i těm, kdo Českou republiku přivedli do Severoatlantické aliance či Evropské unie.
Na Národní třídě dnes po 08:00 uctili památku listopadu 1989 představitelé ČSSD v čele s předsedou a vicepremiérem Janem Hamáčkem. Lidé na ně pískali, volali hanba a Hamáčka nazývali "ocáskem". Hamáček poté v reakci novinářům řekl, že lidé mají právo vyjadřovat svůj názor, stejně jako on má povinnost si výročí připomenout. O několik minut později přišel položit květiny na Národní třídu také místopředseda Senátu Milan Štěch (ČSSD).
Za skandování a pískání zhruba 15 protestujících dnes ráno po 07:15 premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš položil květinu a zapálil svíčku na Národní třídě. Doprovodili ho ministryně a ministři za hnutí ANO, mezi nimi například ministryně spravedlnosti Marie Benešová a financí Alena Schillerová (obě za ANO).
Demokracie v Česku je podle organizátora nynějších demonstrací Mikuláše Mináře nemocná a nevzkvétá. Pokud by vrcholní politici respektovali její pravidla, k protestům by nebyl důvod. Minář to dnes uvedl v sídle Senátu na konferenci věnované třicetiletému vývoji po pádu komunistického režimu v někdejším Československu.
Pád komunismu byl nejdůležitější událostí moderních českých dějin a rok 1989 přinesl svobodu, demokracii, suverenitu a volný trh. Všechny tyto hodnoty ale nyní ohrožují nové ideologie spojené s ochranou klimatu nebo s genderem, řekl dnes na konferenci k 30. výročí pádu železné opony bývalý český prezident Václav Klaus. Podle něj je obtížné proti novým ideologiím bojovat, protože nemají jednotící jméno.
Listopad 1989 v Československu byl sice především ve znamení událostí v Praze, již týden před 17. listopadem se však konaly nezvykle silné protestní demonstrace v Teplicích. Na jejich počátku přitom stál vcelku nepolitický impulz - smogová inverze. Třídenní demonstrace za čistý vzduch, které vyvrcholily 13. listopadu, přinutily místní komunistické funkcionáře k dialogu s veřejností. Akce se přitom konaly mimo hlavní struktury disentu.
Jednoznačně kladně sametovou revoluci hodnotí jen 36 procent lidí ve věku nad 40 let. Názory na revoluci a dobu před rokem 1989 se liší podle vzdělání a věku, vyplývá z průzkumu společnosti NMS Market Research pro Paměť národa. Starší a méně vzdělaní lidé předrevoluční dobu vnímají pozitivněji. Mladší generace by se podle průzkumu spíše klonila k zákazu KSČM.
Pokojné demonstrace v Praze i v dalších městech republiky hrály v listopadu 1989 důležitou roli, lidé dali na ulicích a náměstích jasně najevo, že touží po politických změnách. Nejmasovější protesty se od pondělí 20. listopadu konaly v Praze, nejprve na Václavském náměstí a o víkendu pak na Letenské pláni, kam podle dobových odhadů dorazilo na 800.000, respektive 500.000 lidí. Tyto demonstrace také v přímém přenosu vysílaly televize a rozhlas.
KSČ vznikla v roce 1921 oddělením levicové frakce z tehdejší sociální demokracie. Na její činnost navazuje současná Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM).
Václava Havla vnímají ve světě dodnes jako velkou postavu boje za svobodu. Někdejší vězeň totalitního režimu byl prvním prezidentem po listopadové revoluci v roce 1989, v čele země stál i po rozpadu Československa, na Hradě setrval celkem více než 12 let. A i po svém odchodu zůstal tento známý myslitel a bojovník za lidská práva výraznou osobností, jejíž slovo mělo velkou váhu nejen v ČR.
Obyvatelé zemí bývalého východního bloku nejsou plně spokojení s politickou a ekonomickou situací ve svých státech. Jenom pár jich ale pádu železné opony lituje, zjistil průzkum, který u příležitosti 30. výročí pádu komunistických režimů provedla společnost Pew Research Center.
Prezident Miloš Zeman se letos nezúčastní veřejných připomínkových akcí k 30. výročí sametové revoluce, která vedla ke konci totalitního režimu v Československu. V rozhovoru na serveru Blesk.cz řekl, že si události listopadu 1989 opět připomene sám doma. Podle něj budou veřejně oslavovat především ti, kdo se protirežimních protestů před 30 lety neúčastnili.
18. dubna 2024 22:36
18. dubna 2024 22:05
18. dubna 2024 22:02
18. dubna 2024 21:33
18. dubna 2024 21:06
18. dubna 2024 20:41
18. dubna 2024 20:34
Polská policie ve středu zatkla muže podezřelého, že poskytoval pomoc ruské vojenské rozvědce GRU při plánování možného atentátu na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Tuto informaci zveřejnila polská prokuratura na svém webovém portálu. Podezřelému hrozí až osm let odnětí svobody.
Zdroj: Martin Hájek
Všech 30 registrovaných uskupení bylo připuštěno k účasti v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu v České republice. Ministerstvo neodmítlo žádnou z přihlášených kandidátních listin, s výjimkou jedné, která byla podána po uplynutí stanovené lhůty. Volby se budou konat 7. a 8. června.
