Evropská komise (EK) dnes zahájila další čtyři řízení proti britské vládě s cílem vynutit si dodržování části dohody o brexitu týkající se uspořádání v Severním Irsku. Nové právní kroky oznámila unijní exekutiva poté, co v britském parlamentu pokročilo schvalování návrhu zákona, kterým by Británie tzv. severoirský protokol jednostranně změnila.
Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič doufá, že se Evropská unie a Británie vrátí k rozumné diskusi v otázce protokolu o Severním Irsku. Vyzval k tomu na dnešní tiskové konferenci po jednání Rady pro obecné záležitosti (GAC) v Praze i kvůli aktuálním geopolitickým výzvám.
Ačkoli Evropská unie a její členské země oficiálně nekomentují pád britského premiéra Borise Johnsona, mezi unijními činiteli a diplomaty se již spekuluje, zda může jeho nástupce vylepšit pošramocené vztahy evropského bloku a bývalé členské země. Očekávání přitom nejsou nijak vysoká a v Bruselu panují obavy, že spory kolem pobrexitového uspořádání budou pokračovat.
Británie se kvůli odchodu z Evropské unie stává uzavřenější ekonomikou, což bude mít škodlivé dlouhodobé dopady na produktivitu, ale i na mzdy. Průměrný britský zaměstnanec kvůli tomu do konce desetiletí zchudne o 470 liber (13.500 Kč) ročně. Vyplývá to ze studie institutu Resolution Foundation a docentky Londýnské ekonomické školy (LSE) Swati Dhingrové, která se v srpnu stane členkou měnového výboru britské centrální banky.
Britská vláda dnes představila plán na jednostrannou změnu pobrexitových pravidel pro obchodování se Severním Irskem. Proti změně se staví někteří britští poslanci a také Evropská unie, podle níž by porušení uzavřené dohody odporovalo mezinárodnímu právu. To britská vláda odmítá a tvrdí, že změny mají zaručit celistvost Spojeného království.
Více než 60 procent Britů dnes vystoupení z Evropské unie hodnotí negativně nebo hůře, než očekávali. Jen 14 procent obyvatel ostrovní země má za to, že brexit je lepší, než čekali. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění zpracovaného institutem Opinium, o němž informovala agentura DPA.
Dohody sjednané mezi Británií a Evropskou unií mimo jiné zajišťují nulové sazby a kvóty na veškeré zboží, které splňuje příslušná pravidla původu. Obsahují též závazek udržovat silné rovné podmínky pro spravedlivou soutěž.
Britští poslanci dnes ve druhém čtení jasnou většinou schválili vyjednanou dohodu s Evropskou unií o pobrexitových vztazích. Podle BBC ji podpořilo 521 členů Dolní sněmovny oproti 73 zákonodárcům, kteří byli proti. Nyní se dokumentem zabývá Sněmovna lordů. Po schválení v horní komoře, které britská média považují za hotovou věc a které se očekává pozdě v noci, musí dohodu podepsat královna Alžběta II.
Po měsících obtížného vyjednávání uzavřely Británie s Evropskou unií ve čtvrtek dohodu o uspořádání vztahů. Ujednání ale ještě může narazit na další překážky v podobě schvalování v parlamentech zemí EU a v Británii. Vzhledem k tomu, že do konce přechodného období zbývá pouhý týden, nebude dohoda patrně do té doby plně ratifikována. To znamená, že by mohla od 1. ledna 2021 začít platit provizorně.
Některé evropské deníky se v komentářích ke čtvrteční dohodě o uspořádání vztahů mezi Evropskou unií a Británií shodují, že domluva po tak dlouhých jednáních je sice úlevou, nikoli však důvodem k oslavám. Podle některých komentátorů odchod Británie z EU zkomplikuje život mnoha Evropanům i firmám. Další komentáře připomínají, že problémů má evropská sedmadvacítka i Spojené království stále dost.
Rybáři členských zemí Evropské unie se budou muset do poloviny roku 2026 vzdát čtvrtiny svých dosavadních úlovků v britských vodách. Vyplývá to z dohody o budoucích vztazích, kterou dnes dojednali zástupci Bruselu a Londýna, informovala agentura AFP. Otázka rybolovných práv byla při rozhovorech jednou z nejvíce sporných.
Dnešní dohoda mezi EU a Velkou Británií o podobě budoucích vztahů po konci přechodného období po brexitu znamená podle šéfa české diplomacie Tomáše Petříčka (ČSSD) konec nejistoty. Ministr věří, že se jedná o dobrou zprávu, podle něj je ale potřeba nyní pročíst 2000 stran textu.
Dohoda o pobrexitových vztazích s Evropskou unií je dobrá pro celou Evropu, řekl dnes britský premiér Boris Johnson. Unie bude spojencem Británie a za dveřmi bude mít prosperující zemi, řekl dnes premiér novinářům po zprávě o dosažení dohody.
Evropská unie a Británie se dohodly na podobě budoucích vztahů po konci přechodného období po brexitu. Oznámil to dnes úřad britského premiéra Borise Johnsona. "Dohoda je hotová," uvedl úřad a dosažení dohody označil za "skvělou novinu".
Průzkumy veřejného mínění, které v Británii průběžně provádí agentura YouGov, v posledních třech měsících ukázaly, že jen 39 procent dotázaných považuje za správné rozhodnutí Britů z referenda v roce 2016 odejít z Evropské unie. Informoval o tom ve středu server BBC, a to krátce před tím, než by měla dnes být oznámena dohoda EU a Londýna o budoucím uspořádání vzájemných vztahů po Novém roce.
Možná již dnes zazní odpověď na otázku, zda se na poslední chvíli podaří, anebo nepodaří uzavřít dohodu o budoucích obchodních a dalších vztazích Británie a Evropské unie. Evropský parlament označil dnešní večer za poslední příležitost k uzavření dohody, aby ji stihl schválit do konce roku. Agentura DPA nicméně připomněla, že vyjednávači již porušili několik "konečných" termínů a že zejména v Londýně se říká, že jediným termínem je 31. prosinec.
Americký provozovatel internetové sociální sítě Facebook přesune své britské uživatele pod americké smlouvy o ochraně osobních údajů. Ty jsou méně přísné než evropské, které pro ně platí nyní.
Nenalezení dohody mezi Evropskou unií (EU) a Velkou Británií v otázce obchodních vztahů do konce roku, tedy tzv. tvrdý brexit, by nebyla pro český průmysl dobrá zpráva. Znamenalo by to potíže pro exportéry i dovozce. Pozitivní je snaha obou stran přes přetrvávající neshody ve vyjednáváních pokračovat. ČTK to dnes sdělili ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) a jeho náměstkyně Martina Tauberová.
Jednání o podobě obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Británií skončila bez úspěchu. Po dnešním telefonickém rozhovoru s britským premiérem Borisem Johnsonem to řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Oba politici stanovili dnešek jako nejzazší termín pro dosažení dohody, jednání budou ale podle nich pokračovat.
Spojené království se od odchodu z EU v lednu nachází v přechodném období, během něhož se řídí dosavadními obchodními pravidly. To se ale změní 1. ledna 2021, kdy přechodné období vyprší. Británie i EU přitom hovoří o pravděpodobné možnosti, že nedospějí k dohodě o budoucích obchodních vztazích.
Rozhodující fáze jednání mezi Evropskou unií a Británií o budoucích vztazích zatím průlom nepřinesla a bude pokračovat. Shodli se na tom dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a britský premiér Boris Johnson, kteří v nejbližších dnech v Bruselu společně zhodnotí vyhlídky na dosažení dohody.
Přes pokrok v řadě oblastí přetrvávají v jednáních mezi Evropskou unií a Británií neshody, které brání uzavření dohody o pobrexitových vztazích. Ve společném prohlášení po dnešním podvečerním telefonátu to uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a britský premiér Boris Johnson.
Podle nejmenovaných zdrojů z britské vlády, na které se odvolávají stanice BBC a list The Guardian, jsou šance na to, že se podaří vyjednat smlouvu o vztazích Británie s Evropskou unií, jen asi 50 na 50. Poté, co se Londýn s Bruselem po týdnu vyčerpávajících jednání nedokázaly dohodnout, bude dnes odpoledne o situaci telefonicky mluvit přímo šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová s britským premiérem Borisem Johnsonem.
15. dubna 2024 23:30
15. dubna 2024 21:04
15. dubna 2024 19:49
15. dubna 2024 19:13
Tesla hodlá celosvětově propustit více než 10 % svých zaměstnanců, uvádí agentura Reuters s odkazem na interní dokumenty společnosti.
Zdroj: Martin Hájek
Podle ministra financí a prvního místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury strana nepočítá s možností vytvoření vládní koalice s hnutím ANO po příštích sněmovních volbách v roce 2025. Stanjura to uvedl v České televizi v podvečer. Podle něj se ODS bude příští rok snažit o volební vítězství s cílem získat pozici premiéra a stát se nejsilnější vládní stranou.
