Výsledky klimatické konference COP27 vzbuzují v evropských státech pocity naděje i frustrace. Berlín, Londýn či Paříž sice vítají dohodu na vzniku speciálního fondu pro zranitelné země, závazek ke snížení emisí skleníkových plynů je ale podle nich málo ambiciózní.
Policie dnes před polednem zajistila část ekologických aktivistů, kteří ráno pronikli do koksovny Svoboda v Ostravě-Přívoze. Policejní autobus je odvezl z areálu k podání vysvětlení na policejní služebnu. Druhá část ekologů poté zůstala na střeše jedné z budov a podle organizátorů protestu blokovali nákladiště, odkud koks odvážejí vlaky. Průběžně komunikovali s policisty a zástupci podniku. Před 14:00 začali podle zpravodajky ČTK slézat dolů. Policie na twitteru uvedla, že nyní začne zjišťovat jejich totožnost.
Uhlí musí být jen dočasnou pomocí při energetické krizi. Evropa by se měla zaměřit na rozvoj obnovitelných zdrojů. Dnes zveřejněný návrh podle nich nedosahuje spravedlivé strategie snižování poptávky po energii, která by dostatečně podpořila přechod na energii z čistých zdrojů. Plán se zaměřuje na podporu fosilních zdrojů až příliš. V tiskových zprávách to uvedly ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace.
Na 60 procent významných evropských firem nemá povědomí o záměrech a dopadech takzvané zelené evropské dohody, nazývané Green Deal. Alespoň částečně je na plnění plánu zařízená necelá polovina firem, přičemž 21 procent firem říká, že jsou s ním seznámeny detailně a 11 procent podniků je přesvědčeno, že jsou na Green Deal skutečně připraveny.
Opatření, která vzejdou z Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu, budou do roku 2025 stát odhadem 139 miliard korun. Z národních zdrojů by měly zhruba jít tři pětiny, financování z Evropské unie tvoří 52 miliard Kč. Vyplývá to z aktualizovaného plánu adaptace, který dnes schválila vláda.
Pro stromy nevidět les - to pro Mihaje Nitu není jen přísloví, ale rovnou profesní nevýhoda. "Když jdu do lesa, vidím jen na sto metrů kolem sebe," říká lesník z univerzity v rumunském Brašově. Vlastní oči mu k výzkumu historie lesa nestačí - k tomu potřebuje pozorovatele vzdálenějšího v prostoru i čase. "Musíte vidět, co se dělo v 50. letech, nebo i před sto lety. Potřebujete oči na obloze," sdělil listu The New York Times.
Emise oxidu uhličitého se letos sníží o zhruba sedm procent. Odhaduje to studie mezinárodní skupiny vědců Global Carbon Project, která každoročně vydává bilanci emisí. K letošnímu poklesu podle vědců výrazně přispěla také opatření proti šíření koronaviru. Vědci proto očekávají, že letošní pokles bude jen dočasný, píše dnes agentura AP. V průměru je na světě do atmosféry vypuštěna každou sekundu jedna tuna oxidu uhličitého.
Lidé v Česku loni vyprodukovali 5,9 milionu tun komunálního odpadu, což je o 1,6 procenta víc než v roce 2018. Celková produkce odpadu mírně klesla na 37,4 milionu tun, předloni to bylo 37,8 milionu tun. Podíl 'komunálu' tvořil 15,4 procenta všech odpadů. Stále se však příliš ukládalo na skládky. Vyplývá to z dat, o kterých ministerstvo životního prostředí (MŽP) dnes informovalo v tiskové zprávě.
Kvalita ovzduší v zemích Evropské unie se v posledním desetiletí zlepšila, jeho znečištění však stále způsobuje statisíce předčasných úmrtí ročně. Vyplývá to z dnes zveřejněné zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), která hodnotí obsah znečišťujících látek v ovzduší za rok 2018. Česko je podle zprávy jednou ze šesti zemí EU, které ve zmíněném roce překračovaly povolené hodnoty koncentrace prachových částic.
Několik bývalých ministrů životního prostředí zaslalo nynějšímu šéfovi resortu Richardu Brabcovi (ANO) dopis požadující co nejrychlejší konec využívání uhlí. Exministři chtějí, aby se Brabec při jednání uhelné komise zasadil o přijetí termínu konce uhlí v roce 2033. O dopisu dnes ČTK informoval geochemik a ekolog Bedřich Moldan, který vedl resort jako první porevoluční ministr.
Podobně jako jiní Britové se i Richard Alan přestěhoval na důchod za sluncem do portugalského regionu Algarve. Koupil si farmu, oženil se svou životní láskou a založil zeleninovou zahradu. Jenže pak mu začala docházet voda, píše agentura Reuters.
Britský princ William dnes vyhlásil celosvětovou soutěž o cenu za přínos k řešení největších problémů životního prostředí, informovala britská Královská nadace.
Policie zajistila všech 105 aktivistů, kteří dopoledne vnikli do důlního prostoru uhelného lomu Vršany u Mostu. ČTK to řekla policejní mluvčí Jana Slámová. V lomu zůstávají čtyři aktivistky, které ráno obsadily rypadlo.
Za nejzávažnější globální problémy považuje česká veřejnost hromadění odpadu a nedostatek a znečišťování zdrojů pitné vody. Jako palčivé lidé označili i znečišťování oceánů či úbytek deštných pralesů. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Budeš toho litovat, zestárneš sama, jsi příliš sobecká... Dokonce ještě v roce 2020 je rozhodnutí nemít děti pro ženu těžkou volbou, neboť neochota k mateřství údajně odporuje tomu, co pro ni příroda připravila. V roce 2016 vyvolal seznam bezdětných žen v politice (Angela Merkelová, Theresa Mayová a další), který přinesl list The Sunday Times, velké pobouření. O jejich mužských protějšcích v této souvislosti nepadlo ani slovo, píše francouzský deník Le Figaro.
Členové spolku Klimatická žaloba ČR chtějí žalovat českou vládu, neboť podle nich nečiní dost v boji s klimatickou krizí. V případě úspěchu by měl podle nich soud přimět státní orgány k větší aktivitě. Zástupci spolku, který čítá 84 členů z řad vědců, právníků, zemědělců i studentů, plánují podat žalobu na podzim k Městskému soudu v Praze. Inspirovali se žalobami v zahraničí.
Znečistění ovzduší nad evropskými metropolemi je v době omezení zavedených v boji proti koronaviru výrazně nižší než ve stejné části loňského roku. Dnes o tom na základě analýzy nových dat satelitního programu Copernicus informovala Evropská kosmická agentura (ESA). Oxidu dusičitého je zřejmě nad některými metropolitními oblastmi zhruba o 50 procent méně.
Ve vyspělých zemích se rozšiřuje trend, kdy mladí lidé dávají za vinu svým rodičům, v jakém stavu jim zanechali naši planetu. Tyto takzvané ekoobavy často zachází až do radikálních myšlenek. Co by se ale stalo, pokud by se skutečně naplnily?
Téměř 8,3 milionu lidí ve světě zemřelo v roce 2017 předčasně vinou znečištění životního prostředí, což bylo více než v důsledku kouření (6,6 milionu) a o poznání více než na HIV, malárii či tuberkulózu (2,4 milionu). Vyplývá to ze zprávy Globální aliance pro zdraví a znečištění (GAHP), o které informoval britský deník The Guardian.
Pracovní skupiny takzvané uhelné komise připraví scénáře pro konec uhlí v České republice v jednotlivých letech od roku 2030 dále. Hotové by měly být v lednu. Novinářům to po dnešním jednání komise řekli ekologové Jan Rovenský z Greenpeace ČR a Jiří Koželouh z Hnutí Duha. Znovu se uhelná komise sejde 16. prosince. Zástupci české komise dnes také jednali s představiteli komise v Německu.
Odlesňování Amazonie na území Brazílie se za poslední rok zvýšilo o 30 procent a bylo tak nejrychlejší za 11 let. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE).
Po celém Německu dnes demonstrují stovky tisíc lidí za důslednější ochranu klimatu. Jen u Braniborské brány v centru Berlína se po poledni podle pořadatelů sešlo 80.000 lidí, desítky tisíc protestujících jsou také v Hamburku nebo Mnichově. V německé metropoli i Frankfurtu nad Mohanem od brzkého rána menší demonstrace narušovaly dopravy.
Zhruba 50 lidí dnes dvě hodiny demonstrovalo před budovou úřadu vlády v Praze, kde od 10:00 poprvé zasedla uhelná komise. Tichým protestem se dožadovali rychlého řešení klimatické krize a konce spalování uhlí. Akci pořádala hnutí Extinction Rebellion ČR a Fridays For Future.
19. dubna 2024 21:13
19. dubna 2024 20:26
19. dubna 2024 19:11
19. dubna 2024 18:33
19. dubna 2024 18:05
19. dubna 2024 16:38
Všech 30 registrovaných uskupení bylo připuštěno k účasti v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu v České republice. Ministerstvo neodmítlo žádnou z přihlášených kandidátních listin, s výjimkou jedné, která byla podána po uplynutí stanovené lhůty. Volby se budou konat 7. a 8. června.
Zdroj: Libor Novák
Pražská policie od sobotního rána vyšetřuje napadení na ubytovně v Dolních Chabrech, při němž jeden muž utrpěl blíže nespecifikovaná zranění. Pachatele trestného činu se zatím nepodařilo vypátrat.
