Evropští poslanci dnes schválili ukončení vydávání bezplatných emisních povolenek v průmyslu do roku 2034 a zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027. Odhlasovali také zavedení takzvaného uhlíkového cla na hranicích při dovozu železa, hliníku, hnojiv nebo elektřiny z třetích zemí.
Emisní norma Euro 7 je podle českého ministra dopravy Martina Kupky nerealistická a v některých evropských zemích včetně Česka potenciálně škodlivá pro životní prostředí. Ministr to řekl ve Štrasburku po jednání se svými protějšky ze sedmi zemí Evropské unie.
Evropská komise vnímá připomínky Česka k nové automobilové emisní normě Euro 7, jejíž podobu navrhla v listopadu. Novinářům v Bruselu to dnes řekl český ministr dopravy Martin Kupka, který o plánovaném zpřísnění limitů oxidů dusíku a pevných částic z provozu aut jednal s eurokomisařem pro vnitřní trh Thierrym Bretonem. Kupka hodlá v nejbližší době hovořit o návrhu s ministry z dalších unijních zemí a zjišťovat jejich pozice.
Pro Českou republiku je navrhovaná emisní norma Euro 7 v současné podobě nepřijatelná. Znamenala by ohrožení výroby osobních i nákladních aut a autobusů, snížení dostupnosti nových aut a jejich zdražení. Dopady na snižování emisí jsou přitom spíše sporné. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) proto chce v pátek v Bruselu jednat o změnách normy s v Bruselu s eurokomisařem pro vnitřní trh Thierry Bretonem. Uvedl to dnes na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně.
Členské státy Evropské unie se dnes dohodly na vlastní verzi loňského návrhu, který má v příštích letech pomoci výrazně snížit emise metanu a tím oslabit oteplování klimatu. Opatření by zavedlo povinnost sledovat emise v sektoru fosilních paliv a odstraňovat případné úniky. Také by až na některé výjimky zakázalo při zpracovávání ropy, plynu a uhlí postupy, při kterých dochází v uvolňování metanu do atmosféry.
Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL), který v současné době řídí ministerstvo životního prostředí, vítá dnešní dohodu států EU na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami. Poukazuje přitom například na to, že již od roku 2025 může začít fungovat sociálně klimatický fond na pomoc domácnostem.
Evropská unie se dnes nad ránem předběžně dohodla na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami. Přihlásila se tím k ústřednímu bodu své Zelené dohody pro Evropu, jejímž cílem je učinit unijní ekonomiku do poloviny století uhlíkově neutrální. Informovalo o tom dnes české předsednictví a Rada EU.
Celosvětové emise oxidu uhličitého ze spalování fosilních paliv se v letošním roce pravděpodobně zvýší o méně než procento, protože rozmach výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a využívání elektromobilů převáží nad zvýšenou poptávkou po uhlí. V dnešní zprávě to předpověděla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Uvedla také, že v Evropské unii by letos emise měly klesnout.
Za tří měsíce letošních lesních požárů v Evropě se do ovzduší v kouři uvolnilo 6,4 megatun uhlíku. Je to nejvýznamnější emise látek znečišťujících ovzduší od roku 2007, oznámila dnes evropská služba pro sledování atmosféry Copernicus. Ve srovnání s jinými lety byly letos požáry v Evropě intenzivnější a také trvaly déle, dodává agentura.
Cena emisních povolenek v Evropské unii se dnes vyšplhala na rekordních 99,22 eura (zhruba 2450 Kč) za tunu. Informovala o tom agentura Bloomberg.
Evropský parlament dnes na druhý pokus schválil reformu systému emisních povolenek, na níž se nezvykle rozdělení zákonodárci neshodli na předchozí červnové schůzi. Podle odsouhlaseného návrhu má bezplatné přidělování povolenek postupně skončit v letech 2027 až 2032.
Evropský parlament dnes nedokázal nalézt shodu na zpoplatnění emisí z vytápění budov a dopravy, které je jednou z klíčových součástí klimatického balíčku navrženého loni Evropskou komisí. Nebývale rozdělení europoslanci kvůli tomu odložili hlasování o dalších souvisejících normách, mezi něž patří například zavedení takzvaného uhlíkového cla nebo vytvoření sociálně klimatického fondu.
Premiér Petr Fiala (ODS) označil za nereálné případné vystoupení Česka ze systému obchodování s emisními povolenkami nebo to, aby opustilo burzu s elektřinou. Fiala to řekl na vůbec první dotazy, které dostal při dnešních sněmovních interpelacích ve funkci ministerského předsedy od Radka Kotena (SPD). Koten míní, že kabinet zatím nenabídl žádné řešení razantního růstu cen energií.
Plán na zahrnutí silniční dopravy a vytápění budov do systému emisních povolenek rozděluje země Evropské unie. Ministři životního prostředí dnes v Bruselu prezentovali postoje členských států k balíčku klimatických návrhů Evropské komise a právě záměr zpoplatnit emise ze zmíněných odvětví vyvolalo patrně největší pochybnosti.
Mnohé země světa ve zprávách předkládaných OSN hlásí méně emisí skleníkových plynů, než ve skutečnosti produkují. Rozdíl mezi skutečnými a přiznanými emisemi se na globální úrovni pohybuje v řádu miliard tun a za rok 2019 odpovídal 16 až 23 procentům celkového množství skleníkových plynů vypuštěných do atmosféry. Na základě analýzy dat nahlášených OSN a vlastních propočtů to o víkendu napsal deník The Washington Post (WP).
Většina obyvatel Evropské unie nevěří, že se vládám podaří dosáhnout snížení emisí, které si stanovily do roku 2050. Ukázal to průzkum, který zveřejnila Evropská investiční banka (EIB). Evropská unie chce dosáhnout do roku 2050 neutrality emisí skleníkových plynů, některé členské státy chtějí cíle dosáhnout ještě dříve.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po dnešní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.
Většina zemí Evropské unie dál překračuje limity koncentrace škodlivých látek v ovzduší, i když situaci dočasně zlepšila opatření proti pandemii covidu-19, díky nimž se mnohde kvalita vzduchu zvýšila.
Evropská unie dosáhne svého klíčového cíle při snižování emisí skleníkových plynů s více než dvacetiletým zpožděním, pokud nezrychlí transformaci energetického sektoru. Vyplývá to podle agentury Reuters ze studie, na které se podílela italská elektrárenská společnost Enel.
Z klimatických návrhů Evropské komise ocenil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie a uhlíkové clo, které by měly platit podniky dovážející do Evropské unie neekologicky vyráběné produkty. Spíše skeptický je ministr k záměru, aby nové vozy v EU od roku 2035 nemohly produkovat oxid uhličitý. Tento i další navrhované kroky by měly dopad na životy především chudších lidí, sdělil dnes Brabec ČTK.
Prodej nových aut na benzínový či dieselový pohon bude možná v Evropské unii od roku 2035 prakticky vyloučen. Evropská komise dnes v rámci přelomového klimatického balíčku navrhla, aby nové vozy od zmíněného data nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého, což by zásadně prodražilo jejich výrobu.
Čína vypustila do vzduchu poprvé více skleníkových plynů než všechny rozvinuté země dohromady. V roce 2019, ze kdy jsou poslední vyhodnocené údaje, jich z této země pocházela více než čtvrtina. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil americký institut Rhodium Group.
Emise oxidu uhličitého se letos sníží o zhruba sedm procent. Odhaduje to studie mezinárodní skupiny vědců Global Carbon Project, která každoročně vydává bilanci emisí. K letošnímu poklesu podle vědců výrazně přispěla také opatření proti šíření koronaviru. Vědci proto očekávají, že letošní pokles bude jen dočasný, píše dnes agentura AP. V průměru je na světě do atmosféry vypuštěna každou sekundu jedna tuna oxidu uhličitého.
7:30
Americký Senát v úterý pozdě večer schválil balík pomoci pro Ukrajinu ve výši 61 miliard dolarů. Prezident Joe Biden přislíbil dnešní podpis balíčku, a že nové dodávky zbraní budou rychle doručeny do válečné zóny, protože Rusko dosahuje úspěchů na bojišti, uvedl server Euronews.
Zdroj: Julie Jarošová
Vláda ve středu schválila novelu zákona o zbraních, která urychlí začátek platnosti dvou zásadních opatření obsažených v novém zákoně o zbraních. Jde o povinnost hlásit podezřelé transakce a větší pravomoci pro policii v otázce zajištění zbraní. Změny by mohly platit už od letošního července.
