Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) definitivně zažehnali potíže ve zdravotnictví kvůli výpovědím z přesčasů. Protest lékařů by měl být do pátku odvolán na základě dohody o růstu platů. Ty se v některých případech zvýší až o 15 tisíc korun.
Ministr školství Petr Gazdík (STAN) bude žádat vládu o 1,75 miliardy korun na letošní růst platů nepedagogů. Navýšit by se měly od září. Se zvednutím výdělků učitelům ještě v letošním roce šéf resortu nepočítá, upravit by se měly pak od ledna. Gazdík to řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Školské odbory kvůli platům vstoupily ve středu do stávkové pohotovosti.
Platy ústavních činitelů, které se počátkem roku zvýšily, se zřejmě od února vrátí na loňskou úroveň. Sněmovna dnes schválila vládní novelu, podle níž se mají platy zákonodárců, členů vlády, prezidenta i soudců a státních zástupců pro letošní rok snížit. Důvodem je snaha najít úspory kvůli deficitu státního rozpočtu.
Platy vrcholných politiků a jejich náhrady možná zůstanou následujících pět let na letošní úrovni. Sněmovna dnes na mimořádné schůzi jejich zmrazení schválila zrychleně už v úvodním kole hlasy 133 ze 134 přítomných poslanců.
Zaměstnanci státu a veřejných služeb by mohli mít v pondělí jasno, o kolik by se jim v od ledna mohly zvednout výdělky. Vláda se chystá schvalovat návrh státního rozpočtu, v němž musí vyčlenit i sumu na platy. Koaliční strany zatím shodu neměly. ČSSD v čele s ministryní práce Janou Maláčovou navrhuje přidat všem pracovníkům 3000 korun.
Navýšení platů státních zaměstnanců o inflaci je v rámci rozpočtu na příští rok podle prezidenta Miloše Zemana maximum možného. Po setkání s prezidentem na zámku v Lánech to dnes uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Vláda chce těsně před volbami 5. října projednat ve Sněmovně návrh na zmrazení platů politiků. Dnes schválila příslušný návrh. Po jednání kabinetu o tom informoval vicepremiér Karel Havlíček (ANO).
Sociální demokracie trvá na růstu mezd ve veřejné sféře pro příští rok o šest procent. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová dnes v pořadu Partie Terezie Tománkové televize CNN Prima News ocenila posun v názoru koaličního hnutí ANO. To v uplynulém týdnu navrhlo 3,5 procenta.
Návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) zmrazit platy ústavních činitelů včetně soudců pro příští rok na letošní úrovni narazí zřejmě v pondělí na nesouhlas jeho kabinetu. Stojí to v návrhu stanoviska pro pondělní jednání vlády na vládním webu.
Rozdíly v mzdách a platech, které dostávají muži a ženy za srovnatelnou práci v zemích Evropské unie, by se v příštích letech měly významně snížit. Počítá s tím dnes zveřejněný plán Evropské komise, která chce přimět zaměstnavatele, aby sdělovali svým zaměstnancům informace o platových nerovnostech. Firmy a instituce, které bezdůvodné platové rozdíly nezačnou odstraňovat, mohou na základě navrhované směrnice dostat pokutu.
Devítiprocentní růst tarifů a zároveň i nenárokové složky platu učitelů požaduje zhruba 1300 ředitelů a dalších vedoucích pracovníků škol v otevřeném dopise, kterým se obrátili na premiéra Andreje Babiše (ANO).
Nejvýznamnějšími změnami v daních bude příští rok zrušení superhrubé mzdy používané od roku 2008, zavedení dvou sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent a zvýšení daňové slevy na poplatníka. Zároveň bude zaveden stravenkový paušál jako alternativa k stravenkám a podnikatelé budou moci využít paušální daň. Změní se rovněž daňový řád, který například automaticky prodlužuje základní tříměsíční lhůtu na podání daňového přiznání na čtyři měsíce, pokud přiznání podá poplatník elektronicky.
Sněmovna dnes stvrdila zrušení superhrubé mzdy a její nahrazení dvěma sazbami daně z příjmů fyzických osob 15 a 23 procent. Vyšší sazba se bude vztahovat na příjmy asi nad 140.000 korun měsíčně. Sněmovna dnes také ve vládním daňovém balíčku schválila zavedení stravenkového paušálu, který má být alternativou k dosavadním stravenkám. Balíček přijali poslanci v senátní podobě, která kromě jiného navyšuje slevu na poplatníka v příštím a přespříštím roce vždy o 3000 korun.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se dnes ve Sněmovně střetl s poslankyní STAN Věrou Kovářovou kvůli zrušení superhrubé mzdy a souvisejícímu významnému snížení daně z příjmu. Kovářová nařkla premiéra z veletočů, když to před časem odmítal a nyní takový návrh prosazuje. Babiš zase poslankyni vinil z toho, že nechce lidem nechat víc z jejich výdělku.
Kancelář prezidenta republiky (KPR) dnes zveřejnila platy devíti vedoucích pracovníků od roku 2016. Podle tabulky měl například kancléř prezidenta Vratislav Mynář loni čistý plat 1,2 milionu korun, na odměnách dostal dalších 733.430 korun. Celkem KPR loni na mimořádných odměnách kancléři, jeho zástupci a sedmi ředitelům vyplatila 2,6 milionu korun. Letos jim za leden a říjen na odměnách kancelář poslala milion korun.
Hrubé platy vrcholných politiků a dalších činitelů včetně soudců zůstanou v příštím roce zřejmě na letošní úrovni. Jejich zmrazení dnes schválila Sněmovna. Předlohu ještě musejí posoudit senátoři a podepsat prezident. Od roku 2022 pak schválená změna zákona upraví výpočet platů ústavních činitelů. Odvíjet se budou od průměrné mzdy v celé ekonomice místo od průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, jako je tomu nyní.
Zdaňování takzvané superhrubé mzdy v tuzemsku po 13 letech zřejmě skončí. Sněmovna při nočním schvalování daňového balíčku přijala návrh premiéra Andreje Babiše (ANO), který toto zdaňování ruší. Místo toho se má od příštího roku zdaňovat pouze hrubá mzda sazbou 15 procent a u lidí se mzdou asi nad 140.000 korun měsíčně část příjmů nad tuto hranici sazbou 23 procent.
Platy politiků a ústavních činitelů by se měly od roku 2022 odvíjet od průměrné mzdy v celé ekonomice, a nikoli jako dosud od průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Počítá s tím pozměňovací návrh, který ve Sněmovně předložili předsedové klubů ANO, ČSSD a Pirátů. Návrh předložili k novele Pirátů, KDU-ČSL a Starostů, který počítá se zmrazením platů ústavních činitelů včetně soudců v příštím roce na letošní úrovni.
Firmám, kterým vláda nařídila kvůli šíření epidemie zavřít, proplatí stát celé mzdy pracovníků i s odvody. Mohou o ně žádat z programu Antivirus. Po dnešním mimořádném jednání kabinetu to na tiskové konferenci řekl vicepremiér Karel Havlíček (za ANO).
Ministerstvo financí chce zmrazit platy ústavních činitelů na roky 2021 a 2022. Na sociálních sítích to dnes uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). V pondělí kabinet odmítl návrh opoziční SPD na zmrazení platů politiků a nepodpořil ani návrh Pirátů, podle kterého se měly zmrazit i platy soudců. Podporu v koalici nezískala ani ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD), která navrhovala trvale snížit platy politiků a soudců.
Poslanci opozičního hnutí SPD v čele s jeho předsedou Tomiem Okamurou navrhují zmrazit platy poslanců a senátorů pro příští rok na letošní úrovni. Na jiné ústavní činitele, například na ministry nebo soudce, by se jejich návrh nevztahoval. Svůj návrh předložili ve Sněmovně. Nyní ho dostane k posouzení vláda.
Vládní ČSSD a ANO se domluvily na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu. Zároveň zůstane sazba 23 procent pro lidi s příjmem nad zhruba 139.000 korun měsíčně. Změnu by chtěla vláda prosadit ve Parlamentu tak, aby platila od příštího roku. Na tiskové konferenci to dnes uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice zrušení superhrubé mzdy slíbila ve svém vládním programovém prohlášení.
Ministerstvo práce navrhuje snížit platy politiků a soudců trvale. Platový základ by se jim podle návrhu neměl zmrazit či ubrat jen dočasně kvůli koronavirové krizi, ale nastálo. Prezidentovi, premiérovi, členům vlády, poslancům či senátorům by podle propočtů ve srovnání s dneškem v budoucnu klesl plat nejméně o pětinu, soudcům pak minimálně o třetinu.
15. dubna 2024 23:30
15. dubna 2024 21:04
15. dubna 2024 19:49
15. dubna 2024 19:13
15. dubna 2024 18:59
15. dubna 2024 18:08
15. dubna 2024 16:57
15. dubna 2024 16:53
15. dubna 2024 16:23
15. dubna 2024 15:47
15. dubna 2024 15:01
Podle nedávného průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) si většina lidí myslí, že Česká republika přijala více uprchlíků z Ukrajiny, než je schopna zvládnout. Tento názor sdílí 58 procent respondentů.
Zdroj: Karolína Svobodová
Česko má nasmlouváno 180 tisíc kusů dělostřelecké munice pro ukrajinskou armádu a pracuje na zajištění dalších 300 tisíc kusů, prozradil premiér Petr Fiala (ODS) britskému deníku Financial Times. Evropa musí podle Fialy posílit také vlastní obranu.
