Šabatová varuje: Stížnosti na parkovací zóny v Praze řešit nemůžu

Zóny začaly v Praze fungovat v roce 1996 v části Prahy 1. Následně byly rozšířeny na celou Prahu 1, 2, 7 a většinu Prahy 3. Samy si je provozují radnice v Praze 13, 16 a 22. V srpnu se rozšířily zóny placeného stání v Praze 5 a 6.

"Rozhodování samosprávy je z působnosti ombudsmana vyloučeno. Zástupce ombudsmanky se tedy nemůže zabývat stížnostmi na zřizování parkovacích zón, ani na ceník parkovacích karet a lístků," uvedla mluvčí ombudsmanky Iva Hrazdílková.

Zavádění parkovacích zón je podle ní v souladu se zákonem o pozemních komunikacích, což potvrdil i Nejvyšší správní soud, který se v minulosti pražskými parkovacími zónami zabýval.

Nejčastější námitky stěžovatelů:

Dlouholeté bydlení v městské části, ale s evidenčním místem trvalého pobytu jinde

Je na každém, aby si místo svého trvalého pobytu zvolil. Z tohoto rozhodnutí mu pak plynou další práva a povinnosti. Touto otázkou ve vztahu k parkovacím zónám se zabýval Nejvyšší správní soud a konstatoval, že nejde o diskriminaci, pokud obec umožní zakoupit dlouhodobou parkovací kartu osobám, které zde mají místo trvalého pobytu nebo tu vlastní nemovitost, případně právnickým osobám, které zde mají sídlo nebo provozovnu, vysvětluje ochrance.cz.

Obyvatelé Prahy nemohou volně parkovat ve všech městských částech

Hlavní město Praha má mezi městy specifické postavení. Z důvodu své velikosti i důležitosti je její území současně krajem. Jednotlivé městské části jsou tedy podle zákona o pozemních komunikacích obcemi, které si mohou rozhodovat o organizování dopravy.

Provozování trvale zapůjčeného auta

Podmínka vlastnictví nebo provozování vozidla doložená velkým technickým průkazem, případně smlouvou o leasingu nebo z půjčovny, je zcela v souladu se zákonem. Řešením by tedy bylo přepsání (odkup nebo darování) vozidla.

Témata:  Anna Šabatová,  parkování,  Praha