O kybernetickou obranu Česka se má starat vojenský rozvědka

Odborníci přikládají kybernetickému nebezpečí stále větší důležitost. Na počítačovou bezpečnost v Česku dohlíží i Národní bezpečnostní úřad. Ten má na rozdíl od kybernetické obrany na starosti kybernetickou bezpečnost.

Kybernetickou bezpečnost ohrožují jak kriminální skupiny nebo hackeři, tak nepřátelští špioni. Kybernetický prostor ale může být využit i pro vedení války. Stále více systémů a lidských činností je plně závislých na počítačích a internetu, přes který se může prakticky kdokoli z jakékoli části světa pokusit nečekaně na Česko zaútočit.

Úspěšné napadení by podle expertů mohlo přinést nedozírné škody. V teoriích války je proto kybernetický prostor vedle země, vzduchu, vody a vesmíru považován za pátou dimenzi pro vedení boje.

Předložená novela by měla přisoudit odpovědnost za tuto oblast armádní tajné službě. Zpravodajci počítají s tím, že ročně budou na vybudování potřebných kapacit potřebovat asi 300 milionů korun. Díky zákonu by měli možnost připojit k zařízením provozovatelů sítí elektronické komunikace své vlastní „technické prostředky kybernetické obrany".

Přístroje by měly být schopny zajistit tajné službě dostatečné informace o dění na síti, neměly by ale monitorovat komunikaci jednotlivých osob. Pokud by se na ně chtěla tajná služba zaměřit, musela by, stejně jako v současné době, požádat o povolení soudce.

O jejich umístění bude rozhodovat vláda, která také schválí manuál, podle kterého je budou moct zpravodajci používat. "V případech, kdy to okolnosti dovolí, může vláda rozhodovat i o použití těchto technických prostředků v konkrétních jednotlivých případech," uvádí důvodová zpráva ministerstva obrany.

K původnímu návrhu měla řada úřadů kritické připomínky. Podle ministerstva obrany byly buď vyřešeny individuálním jednáním nebo činností pracovní skupiny, která zákon upravila.

Témata:  kybernetická bezpečnost,  vojenské zpravodajství,  hacker