reklama

Právníci Evy Michalákové se před časem obrátili na hodonínský soud kvůli upravení péče o děti po rozvodu rodičů. Soud v Hodoníně loni v prosinci řízení zastavil s tím, že se záležitost řeší v Norsku. Tam se Michaláková snaží získat zpět chlapce, které jí norská sociální služba před pěti lety odebrala. Nyní čeká na výsledek odvolání proti červnovému rozsudku norského soudu, který ji zbavil rodičovských práv ke dvěma jejím synům. Současně zakázal matce i otci stýkat se s chlapci. Adopci mladšího hocha ale nepotvrdil a otci rodičovská práva ponechal.

Případ bude znovu řešit i český soud, protože odvolací brněnský krajský soud ho vrátil Okresnímu soudu v Hodoníně. Podle odvolacího soudu je český soud "mezinárodně příslušný" k tomu, aby případ projednával a rozhodoval o něm s ohledem na to, že norská strana ještě nerozhodla. České občanství dětí má stejnou váhu jako místo jejich pobytu. Právní zástupci Michalákové plánují soudu navrhnout, aby norská rozhodnutí o nyní jedenáctiletém Denisovi a sedmiletém Davidovi odmítl uznat.

Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí se proti tomu postavil, protože se domnívá, že české soudy nemají pravomoc v tomto případě rozhodovat. Jménem Denise a Davida Michalákových, které v tomto řízení zastupuje, se obrátil na Ústavní soud, aniž prý rodinu informoval. "Je to bezprecedentní pokus Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí pod vedením Zdeňka Kapitána zasáhnout do případu dětí Michalákových a popřít právo českých občanů bránit se u českých soudů," řekla Chalánková.
 
Žádá o vyjádření ministryni Marksovou, pod kterou úřad spadá. "Veřejně se proto ptám ministryně Marksové, zda úřad jednal s jejím vědomím a zda dala k ústavní stížnosti za zády rodiny souhlas. Ať tak či onak, za výkon a personální obsazení úřadu nese ministryně Marksová plnou odpovědnost," prohlásila poslankyně.

O důvodech podání ústavní stížnosti je podle ní možné jen spekulovat. "Vysvětluji si to tak, že pan Kapitán si nechce přidělávat práci, anebo nestojí o to, aby pravda vyšla najevo. A je tu ještě jeden možný důvod - strach ze změny zaběhnutého procesu mezinárodních adopcí," doplnila.

Denise a Davida norská sociální služba české matce a otci odebrala kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a fyzické týrání. To se nepotvrdilo. Soud ale tehdy považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů, vyrůstají odděleně ve dvou rodinách. Norské úřady loni navrhly i adopci mladšího chlapce, tento záměr ale odvolací soud neschválil.

Norská strana se k případu od počátku nevyjadřuje. Podle některých médií a expertů tak není možné si udělat jasný názor jen podle stanoviska jedné strany.