reklama

"Vykročilo se ze stereotypu, že se lidé vzájemně profesně a osudem spojení brali jeden za druhého. Spisovatelé za spisovatele, filozofové za filozofy. A tady najednou se řeklo, že my se budeme zajímat o všechny," řekl bývalý předseda české vlády a Senátu a také jeden ze signatářů Charty 77.

"Lidé, kteří byli u zrodu Charty, se inspirovali z pronásledování lidí, kteří byli úplně na kraji společnosti, a tím předvedli frázi, že svoboda je nedělitelná. To bylo veliké novum," uvedl Pithart v rozhovoru pro ČTK.

"Druhé novum bylo, že jsme vytvořili takovou strukturu, která byla velmi jemná a zároveň neobyčejně vytrvalá. A dalo se soudit, že to nebude něco, co se za půl roku, za dva roky rozpadne," řekl Pithart.

Podle něj není překvapivé, že byla Charta trnem v oku režimu. I proto dopadala na chartisty tvrdá represe. "Bylo takové obklíčení ze všech stran," řekl Pithart. Připomněl, že on sám přišel kvůli podepsání Charty o zaměstnání, o telefon i o řidičský průkaz. Policie mu odebrala i občanský průkaz s odůvodněním, že v něm má špatnou fotografii.

Pithart odmítl, že by chartisté stáli za událostmi 17. listopadu 1989. "Nikdy jsem netvrdil, že jsme vytvořili sametovou revoluci," řekl. Připomněl, že Václav Havel před plánovanou studentskou demonstrací odjel z Prahy a on sám odmítl žádost studentů, aby je přišel podpořit na Albertov, odkud se tehdy vydal průvod na Národní třídu, kde policejní zásah proti studentům zahájil pád komunistického režimu.

"Řekl jsem jim, že nepůjdu. Když tam půjdeme, tak oni (komunisté) řeknou, že jsme vás svedli, že jste malé děti, že to zase zorganizovala Svobodná Evropa, že dávala pokyny a disidenti vás tam vodili za nos," řekl. Chartisté ale podle něj usnadnili přechod k novému režimu. "Vlastní přechod, to je zásluha lidí kolem Václava Havla, což byli koneckonců chartisti. Rychle, elegantně, bez hádek," řekl.