reklama

V listopadu 2016 prezidentovi republiky důvěru vyjadřovalo 48 % občanů, v tom 15 % prezidentovi důvěřovalo „rozhodně" a 33 % „spíše". Nedůvěru prezidentovi republiky vyjádřilo 49 % respondentů, v tom 27 % „spíše" a 22 % „rozhodně". 3 % oslovených se nedokázala rozhodnout a zvolila odpověď „nevím".

Vládě důvěřuje o málo více než třetina (35 %) veřejnosti, když 3 % dotázaných vládě „rozhodně důvěřují" a 32 % jí „spíše důvěřuje". Více než třípětinová většina (62 %) občanů vládě nedůvěřuje, v tom 19 % jí „rozhodně nedůvěřuje" a 43 % „spíše nedůvěřuje". Zbývajících 3 % se nedokázala vyjádřit, uvedl soc.cas.cz.

Důvěra k prezidentovi se tak od začátku 2. poloviny roku 2015 vůbec poprvé dostala pod úroveň 50, i když jen nevýznamně. Také u vlády došlo v listopadu k určitému zvýšení podílu nedůvěry (o 5 procentních bodů) v porovnání s říjnovým výzkumem, přičemž v současnosti je vláda z hlediska důvěry hodnocena podstatně hůře než v roce 2015, kdy se důvěra k ní stabilně pohybovala zřetelně nad hranicí 40 %.

Poslanecká sněmovna má důvěru 26 % občanů, více než dvě třetiny (69 %) jí nedůvěřují. Senátu důvěřuje 28 % občanů a podíl nedůvěřujících je u něj na úrovni necelých dvou třetin (65 %).

Na krajské (a v případě hlavního města Prahy magistrátní) úrovni se v aktuálním šetření situace vrátila ke svému dlouhodobě obvyklému stavu přibližné rovnováhy mezi podílem důvěry a nedůvěry, která se v minulém šetření následujícím těsně po krajských volbách a zaměřeném na končící zastupitelstva a hejtmany, zejména v případě hejtmanů zřetelně vychýlila směrem k nedůvěře. Nyní je však už situace zcela odlišná s tím, že u krajských zastupitelstev zaznamenáváme mírný a dlouhodobě často se vyskytující převis podílu důvěry nad nedůvěrou, když krajským zastupitelstvům 44 % dotázaných důvěřuje, zatímco podíl nedůvěry činí 40 % a zbývajících 16 % se nedokáže rozhodnout.

V případě hejtmanů (a v Praze primátora) pak jsou podíly důvěry a nedůvěry statisticky vyrovnané, když důvěra činí 39 % a nedůvěra 38 % při 23 % nerozhodnutých, kteří uvedli odpověď „nevím". Podstatně lépe než všechny ostatní zkoumané instituce jsou na tom obecní zastupitelstva, případně zastupitelstva městských částí a starostové, jimž důvěřuje více než třípětinová většina občanů. Konkrétně v případě obecních zastupitelstev podíl důvěry dosahoval 62 %, v tom 15 % obecním zastupitelstvům „rozhodně důvěřuje" a 47 % jim „spíše důvěřuje".

Podíl nedůvěřujících u obecních zastupitelstev činí asi třetinu (32 %), přičemž „spíše" jim nedůvěřuje 23 % a „rozhodně" 9 %. Starostové jsou na tom ještě trochu lépe, když důvěru jim vyjádřilo 65 % občanů, v tom 19 % „rozhodně" a 46 % „spíše", nedůvěra ke starostům pak dosáhla 28 %, když 19 % respondentů podle svých slov starostům „spíše nedůvěřuje" a 9 % jim „rozhodně nedůvěřuje".