reklama

Socioložka Jiřina Šiklová míní, že Charta ukázala, že ve zdánlivě bezvýchodné situaci je možné něco udělat. "A že je možné se spojit, formulovat názor, a to i v době, kdy se většina lidí domnívala, že není možné dělat vůbec nic," řekla ČTK.

Odkaz Charty je publicistky Petrušky Šustrové stejný po celou dobu od jejího vzniku. "Že člověk má říkat to, co si myslí, má se spojovat s podobně smýšlejícími lidmi, ale má také ctít to, co si myslí ostatní," řekla. V politice dnes postrádá hledání shody.

"Jestli chce někdo něčeho v politice dosáhnout, tak ještě důležitější než jeho postoje a mediální schopnosti je to, že má čistý štít," řekl právník a politik Petr Pithart.

"Dneska vidím největší problém ve veřejném lhaní v politice, které se nedá spolknout, nějak bagatelizovat. Veřejný život se musí podrobit určitým zásadám, například tomu, že se nebude cynicky lhát. Na tom je potřeba dnes trvat stejně jako tenkrát," uvedl filozof a vysokoškolský pedagog Jan Sokol.

Novinář a politik Jan Ruml míní, že Charta může inspirovat i dnešní mladé lidi. "Ona vznikla v určité době, za určitých okolností, které jsou dnes úplně jiné. Ale když mladí lidé vycítí, že ztrácí svobodu a demokracii v této zemi, tak nějak, jinak než Charta 77, ale inspirování Chartou a jejím morálním poselstvím, vyjdou z té současné situace a přijdou s nějakým typem odporu," řekl Ruml.