reklama

František Trenck se narodil v roce 1711 v Kalábrii, byl důstojníkem habsburské i ruské armády, předákem obávaných pandurů. Už za života o něm vznikla řada mýtů, příběhů i pamfletů. Nakonec skončil jako doživotní trestanec na Špilberku. Když v roce 1749 v Brně zemřel, byl pochován v kapucínské hrobce. Řádu menších bratří odkázal 4000 zlatých.

Mumifikovaný prst byl nejprve zapsán ve sbírkách někdejšího Františkova muzea (dnes Moravské zemské muzeum). Není doloženo, jak a kým byl do muzea získán. Ve dvacátých letech 20. století byl sbírkový předmět předán do Muzea města Brna, kde je uložen dosud.

V roce 1999 vědci dělali antropologický výzkum mumie Trencka a prst ztotožnili s mrtvolou. "Souhlasila velikost, stav zachování a serologické vyšetření, tedy určení krevních skupin," uvedl Petr Vachůt z Muzea města Brna. O tom, že se prst vrátí k tělu, rozhodli muzejníci loni.

Z prstu se díky výbornému dochování podařilo získat obrazec papilárních linií, tedy otisk palce. "Důvody zcizení prstu jsou neznámé. Mohlo jít o prostou klukovinu či získání magického reliktu - prstu udatného vojáka a hrdiny barona Trencka," uvedl Vachůt.

Podle něj se objevila i teorie, že prst mohl být ukraden kvůli šperku, který nesl. Jelikož jde ale o palec a na něj se prsteny nedávaly a navíc dle písemných záznamů byl Trenck na svoji žádost pohřben jako chudý kapucín, není tato teorie pravděpodobná.