Chartu 77 je třeba si připomínat, myslí si polovina Čechů

47 % občanů hodnotí příznivě roli, kterou Charta 77 a chartisté sehráli v československé historii v období Sametové revoluce, v tom 16 % „velmi příznivě“ a 31 % „spíše příznivě“. 23 % tuto roli hodnotí „ani příznivě, ani nepříznivě“. 10 % dotázaných roli Charty 77 a chartistů během období Sametové revoluce hodnotí nepříznivě. Zbývajících 20 % respondentů uvedlo, že neví.

Hodnocení role Charty 77 a chartistů po roce 1989 je poněkud méně pozitivní, i když i zde příznivé hodnocení převažuje nad nepříznivým. Příznivě roli Charty 77 a chartistů po roce 1989 hodnotí tři z deseti (30 %) českých občanů, v tom 6 % „velmi příznivě“ a 24 % „spíše příznivě“. Téměř stejně velká část (29 %) populace tuto roli hodnotí „ani příznivě, ani nepříznivě“. Šestina (17 %) dotázaných roli Charty 77 a chartistů po roce 1989 hodnotí nepříznivě, když 11 % zvolilo variantu „spíše nepříznivě“ a 6 % „velmi nepříznivě“. Téměř čtvrtina (24 %) dotázaných zde uvedla, že neví.

"Výrazně příznivěji roli Charty 77 a chartistů hodnotí lidé, kteří sami nebo někdo z jejich blízkých příbuzných byli postiženi z politických důvodů v období tzv. normalizace," uvedli autoři průzkumu na soc.cas.cz.

S rostoucím věkem klesá podíl nerozhodných odpovědí, příznivěji roli Charty 77 a chartistů hodnotí lidé od 20 do 44 let, méně příznivě ji hodnotí dotázaní od 60 let výše. S rostoucím stupněm nejvyššího dokončeného vzdělání roste podíl příznivého hodnocení a klesá podíl nerozhodných odpovědí.

Příznivost hodnocení Charty 77 v československé historii se obecně zvyšuje spolu se zlepšujícím se hodnocením životní úrovně vlastní domácnosti. Z hlediska politické orientace roli Charty 77 příznivěji hodnotí lidé hlásící se k pravici nebo k pravému středu, méně příznivě ji hodnotí ti, kdo se jednoznačně řadí na levici. Podle stranických preferencí pozitivnější hodnocení vykazují ti, kdo preferují ODS, TOP 09 či ANO.

Zdaleka nejčastěji mezi dvěma uvedenými jmény spojovanými s Chartou 77 figuroval Václav Havel, na něhož si v této souvislosti vzpomnělo 69 % dotázaných. S velkým odstupem na druhém místě dotázaní uváděli zpěvačku Martu Kubišovou (19 %), za níž opět se značným odstupem následovali Pavel Landovský, Vlasta Chramostová a Jiří Dienstbier, které zmínilo ještě stále více než 5 % dotázaných.

Mírně nadpoloviční většina (52 %) občanů zastává názor, že Chartu 77 je potřebné si připomínat, přičemž 19 % to pokládá za „rozhodně potřebné“ a 33 % za „spíše potřebné“. Třetina (33 %) veřejnosti si naopak myslí, že není potřebné si Chartu 77 připomínat, v tom 22 % to má za „spíše nepotřebné“ a 11 % za „rozhodně nepotřebné“. 15 % dotázaných na otázku nedokázalo odpovědět a uvedlo, že neví.

Témata:  Charta 77,  průzkumy,  Václav Havel