Kdo dostane Bouzov? Soud zamítl další důkazy Německého řádu, rozhodne se 30. března

Německý řád se ke krajskému soudu odvolal proti verdiktu okresního soudu, který loni zamítl jeho žalobu na Národní památkový ústav (NPÚ). Podle soudu není žaloba důvodná. Zástupci řádu se domáhali vrácení hradu i jeho mobiliáře s tím, že jde o jejich historický majetek. NPÚ odmítl hrad v květnu 2014 vydat v rámci církevních restitucí, podle památkářů nemá řád na navrácení památky zákonný nárok.

Právní zástupkyně dnes požádala krajský soud, aby se zabýval novými důkazy a poté o odvolání Německého řádu rozhodl, avšak neuspěla. Podle předsedkyně senátu Ivany Pikalové měl navržené důkazy hodnotit okresní soud. "Jedná se o důkazy, které hovoří o tom, že nenavrácení majetku v rámci hradu Bouzova by opravdu bylo křivdou. Jedná se o některé důkazy, které svědčí o tom, jak řád majetek v rámci Bouzova nabýval mezi světovými válkami," řekl novinářům mluvčí Německého řádu Mikoláš Černý.

Podle okresního soudu majetek hradu nelze Německému řádu vydat. Hlavním důvodem loňského zamítnutí žaloby bylo podle soudu to, že předmětné věci byly zkonfiskovány na základě Benešových dekretů německé společnosti, která je tehdy vlastnila.

Řád rozsudek okresního soudu ve svém odvolání napadl kvůli údajnému procesnímu pochybení soudu, neúplnému zjištění skutkového stavu věci a nesprávnému právnímu posouzení. Ve všech svých námitkách tvrdí, že se v jeho případě udála majetková křivda podle zákona o majetkovém vyrovnání.

Hrad Bouzov byl založen na počátku 14. století. Řád německých rytířů (od roku 1929 Německý řád) jej získal na konci 17. století. V držení řádu zůstal hrad do října 1938, kdy ho nacisté zkonfiskovali a spolu s dalším řádovým vlastnictvím předali do německé správy. Hrad získal šéf SS Heinrich Himmler, v době okupace byl Bouzov sídlem přepadového oddílu SS. Po válce byl Bouzov konfiskován a od roku 1945 je majetkem státu. Německý řád o hrad usiluje od roku 1998.

Témata:  církevní restituce,  Hrad Bouzov,  soudy