reklama

Od toho se totiž bude odvíjet pro vás nejvhodnější řešení - tedy jestli peníze raději pomalu množit na spořícím účtě, nebo je investovat.

Stavební spoření

Stavební spoření bezpochyby patří mezi nejoblíbenější produkty na trhu. Hlavní výhodou je zejména státní podpora, na kterou máte po šesti letech nárok a možnost po dvou letech spoření čerpat levný úvěr, pokud máte naspořeno alespoň 40 procent cílové částky. Přesto už ale tato forma spoření dávno není tak výhodná, jako kdysi.

Zatímco ještě v roce 2003 jste od státu mohli ročně dostat bonus až 25 procent z vložené částky (nejvýše však 4500 korun) a výnosy nepodléhaly zdanění, nyní už při bonusu 10 procent nedostanete více než dva tisíce korun. Veškeré zisky navíc podléhají i dani z příjmu, která je 15 procent.

Celkové roční zhodnocení je okolo dvou procent. Pokud peníze potřebujete vybrat dřív, počítejte i se sankcemi.

Termínované vklady

Termínované vklady jsou stejně oblíbenou metodou jako spořící účty. Jejich nevýhodou je ale to, že peníze vkládáte jednorázově a jsou "blokovány" na předem stanovenou dobu. Platí přitom pravidlo, že čím delší tato doba je, tím vyšší úrok dostanete. Máte ale jistotu, že počáteční úroková sazba se během vašeho spoření nezmění.

Podílové fondy

Nejvyšší zhodnocení peněz nabízejí podílové fondy, které jsou naprosto transparentní a různorodé. Velkou výhodou je to, že je můžete zrušit kdykoli a bez sankcí, peníze z podílového fondu vám navíc na účtu přistanou do 15 pracovních dnů.

Vždy je třeba nejprve zvážit, kolik peněz jste ochotni investovat, jakou míru rizika podstoupit a za jak dlouho potřebujete mít peníze k dispozici.

Pak na scénu nastupují investiční společnosti (třeba investiční banky), ve kterých se s poradcem domluvíte na tom, kam chcete peníze investovat - jestli do méně kolísavých dluhopisů, nebo do rizikovějších ale všeobecně výnosnějších akcií. Na základě vámi vybrané míry rizikovosti a požadovaného zhodnocení pak investiční společnost vybere firmy, u kterých nakoupí za váš vklad cenné papíry.

Máte ale možnost využít i smíšené fondy a diverzifikaci - společnosti tak dáte svolení rozdělit váš vklad do méně rizikových dluhopisů i výnosných akcií. Nesázíte tak všechno na jednu kartu. Výhodou je i to, že díky přísné legislativě se nemusíte obávat, že by mohl podílový fond zkrachovat.

"Důležitým faktorem je propojenost parametrů: výnos - riziko - likvidita. Asi každý investor si přeje takovou investici, která má výnos co nejvyšší, riziko co nejnižší (aby nenastala celková ztráta vkladu, a nebo dočasný výrazný pokles ceny investice) a takovou likviditu, která mu v případě potřeby umožní nakládat se svými penězi co nejoperativněji," vysvětlil Petr Šimčák z Pioneer Investments ČR.

"Jelikož ideální investice neexistuje, musíme se nakonec smířit s určitým kompromisem a vybrat si, který parametr z výše uvedených bude pro nás jako pro investora v daném čase nejdůležitější," dodává Šimčák.

S provozováním podílových fondů jsou spjaté vstupní poplatky až do výše pěti procent investované částky - odvíjí se podle toho, jestli vyberete výnosnější akcie, nebo nepříliš rizikové dluhopisy. Ročně platíte i poplatek za správu (až 2,5 procenta z objemu majetku).

Podílové fondy se vyplatí spíše z dlouhodobého hlediska. Krátkodobě hodnota cenných papírů kolísá, v dlouhodobém horizontu naopak roste. Bankéři proto doporučují nechat vaše investice "ležet ladem" u akcií alespoň po dobu sedmi let, u dluhopisů na tři až pět let, u smíšených fondů stejně tak.

"Krátkodobé kolísání hodnoty není nic neobvyklého a nemusí to být nutně negativní jev - obvykle bývá vyváženo dlouhodobě vyšším výnosem," potvrdil Šimčák.

Investice do nemovitostí

Nepříliš rizikovým typem investic je i nákup nemovitostí, které pak můžete dál pronajímat. Je potřeba ale vždy posoudit, v jak dobré lokalitě se nemovitost nachází, jaká je v kraji nezaměstnanost a jaký má být její účel.