reklama

Proti rozhodnutí, které Krejčířovo stíhání zastavilo pro neúčelnost, je možné podat stížnost. Státní zastupitelství už tuto možnost úspěšně využilo dříve, kdy stíhání zastavil jiný senát pražského městského soudu. Vrchní soud tehdy se zvoleným postupem nesouhlasil a nařídil dotáhnout případ únosu do konce.

Nový senát nyní vycházel z toho, že Krejčíř byl v mezičase pravomocně odsouzen v JAR. V Česku navíc dostal zatím nepravomocný souhrnný trest v délce 15 let, a to mimo jiné v souvislosti s tunelováním státního podniku Čepro. Český soud do trestu započítal i dřívější pravomocný trest v délce 10,5 roku za vytunelování firmy Technology Leasing a daňový únik firmy M5.

Městský soud vzal při aktuálním rozhodování v úvahu i to, že Krejčířovi bude příští rok 50 let. I pokud by ho JAR nakonec vydala k výkonu trestu do Česka, věznici by i vzhledem k trestům doposavad uloženým v tuzemsku opustil ve velmi pokročilém věku.

Obžaloba tvrdí, že Krejčíř v roce 2002 zorganizoval únos Konečného, aby ho jakožto údajného policejního informátora postrašil a aby se dostal k nemovitostem v Dobřichovicích a Černošicích. Samotný únos údajně provedl kosovský Albánec Jetullah Mjekiqi a další dva neznámí muži, kteří prý Konečného donutili nastoupit do auta a odjeli s ním do rekreačního areálu Vystrkov u Orlické přehrady.

Další den ho podle spisu převezli do pronajaté kanceláře ve Všenorech, kde Konečný za přítomnosti Krejčíře podepsal bianco směnky, prázdné papíry a nevyplněné daňové doklady. Krejčíř tak na sebe údajně nechal převést nemovitosti za zhruba 35 milionů korun. Odpoledne pak byl Konečný propuštěn. O tři roky později muž zmizel. Podle některých verzí se mohl stát obětí vraždy v rámci vyřizování účtů mezi podnikateli.