Budoucnost českého zdravotnictví je v umělé inteligenci, shodli se odborníci

Umělá inteligence je schopná nejen vstřebat enormní množství informací, ale také se učit a informace vyhodnocovat. Systém Watson vyvinutý IBM dokáže radit lékařům, pro jakou léčbu se u konkrétního pacienta rozhodnout. "Rozumí nestrukturovanému textu, pochopí klinické studie, učebnice, odborné články. Dokáže se v tom zorientovat, učí se a nikdy nezapomíná," uvedl Matěj Adam ze sekce pro Watson v IBM.

Odborníci naučili tento systém pracovat s daty onkologických pacientů. Zpracuje všechny body diagnózy, kterých je 20 až 80, a lékaři ukáže možnosti léčby pro konkrétního pacienta. Výsledky rozdělí podle pravděpodobnosti úspěchu na doporučené, vhodné ke zvážení a nedoporučené. "Nerozhoduje o léčbě, ale radí lékaři," upřesnil Adam. Systém už funguje v různých zemích v zahraničí a od jara ho mají i v jedné nemocnici na Slovensku. Stále sbírá data a učí se z nich, takže se dále zdokonaluje.

Technologie by měla zvládat i další věci. "Učíme systém vidět, aby byl schopen diagnostikovat z rentgenových snímků nebo snímků z magnetické rezonance," řekl Adam.

Další systém umělé inteligence je schopen hodnotit vývoj embryí. To je důležité při umělém oplodnění, protože ne všechna vytvořená embrya se ukáží jako životaschopná a mohou vést k narození zdravého dítěte. "Každý šestý pár v rozvinutém světě se dnes potýká s neplodností," řekl Ján Choma, který se v IBM věnuje rozvoji umělé inteligence pro medicínu a bankovnictví.

U embryí se podle něj zkoumá až 400 přesných okolností dělení buněk. Zjistit, zda se vše vyvíjí, jak má, je pro jednoho embryologa práce na jednu až dvě hodiny denně. Umělá inteligence založená na neuronových sítích to zvládne za 45 sekund.

Témata:  Roboti,  zdravotnictví,  EuroZprávy.cz,  umělá inteligence (AI)