reklama

Majetek rodu na Turnovsku, Jablonecku a Liberecku má hodnotu zhruba tři miliardy korun. Soudce Michal Polák dnes vydal takzvaný mezitimní rozsudek, kterým nárok rodiny na zabavený majetek uznal.

Pokud bude dnešní rozsudek potvrzen a nikdo se proti němu neodvolá, věc bude v budoucnu u soudu pokračovat projednáváním vrácení jednotlivých pozemků. "Těch je více než 1400," řekl ČTK Polák. Součástí nemovitostí je i zámek Hrubý Rohozec, kde podle něj Kammerlanderová žádá i vrácení archivu.

U jednotlivých pozemků bude podle Poláka třeba zjistit, zda byly skutečně zkonfiskovány dekretem prezidenta republiky. "Co se s nimi stalo v průběhu těch desítek let, zda náleží právnickým osobám, nebo fyzickým osobám, a na základě toho pak může soud rozhodnout, zda jsou ty pozemky způsobilé k vydání dědicům, a nebo jim za ty nevydané pozemky náleží nějaká náhrada," doplnil soudce.

Jednou z organizací, které by měly pozemky vracet, jsou Lesy ČR. Jejich zástupce dnes soud informoval, že prověřují možnost případného mimosoudního vypořádání.

Karel des Fours Walderode přišel jako občan německé národnosti o rodový majetek v roce 1946 na základě Benešových dekretů. V roce 1947 Walderodemu úřady československé státní občanství vrátily. Zabraný majetek už ale nestihl získat zpět, po komunistickém puči v únoru 1948 emigroval a o občanství znovu přišel. V roce 1992 ministerstvo vnitra Walderodemu československé občanství opět vrátilo. Šlechtic pak zažádal o vydání bývalého majetku svého rodu. Vzápětí se však objevila svědectví, že za války spolupracoval s nacisty.

Na základě závěti Karlova otce Mikuláše des Four Walderode z roku 1941 a výpisů zemských desek dnes soud uznal nárok Karla na rodový majetek. "Je dokázáno, že Karel majetek získal po svém otci na základě závěti," uvedl Polák.

Z provedených důkazů podle soudce vyplývá, že se Karel des Fours Walderode neprovinil za války proti českému státu, a proto mu bylo občanství vráceno. Tím je podle něj splněna podmínka pro navrácení majetku jeho rodině.