Důvěra Čechů v politiky? Zemanovi věří každý druhý, vláda a parlament jsou na tom hůř

V září 2017 prezidentovi republiky důvěru vyjadřovalo 51 % občanů, v tom 15 % prezidentovi důvěřovalo „rozhodně“ a 36 % „spíše“. Nedůvěru prezidentovi republiky vyjádřilo 46 % respondentů, v tom 27 % „spíše“ a 19 % „rozhodně“.

Častěji prezidentovi důvěřují či méně nedůvěřují lidé ve věku od 60 let výše, důchodci, lidé pracující v dělnických profesích, respondenti se středním vzděláním a vyučení bez maturity, obyvatelé Moravy a zejména Jihomoravského kraje, obyvatelé měst s populací od 15 do 30 tisíc, ti, kdo jsou „ani spokojeni, ani nespokojeni“ se svým životem, voliči ČSSD, KSČM či ANO a ti, kdo důvěřují ostatním ústavním institucím.

Vládě důvěřuje 28 % veřejnosti, když 2 % dotázaných vládě „rozhodně důvěřují“ a 26 % jí „spíše důvěřuje“. 69 % občanů vládě nedůvěřuje, v tom 23 % jí „rozhodně nedůvěřuje“ a dalších 46 % jí „spíše nedůvěřuje“. Poslanecká sněmovna má důvěru 21 % občanů, 74 % jí nedůvěřuje. Senátu důvěřuje 25 %, nedůvěra činí 67 %.

V porovnání s předchozím šetřením z června 2017 vzrostla důvěra, respektive poklesla nedůvěra v případě prezidenta (vzestup důvěry o 3 procentní body, což je posun zhruba na hranici statistické chyby, pokles podílu nedůvěry o 4 procentní body), čímž se dále po již v červnu zaznamenaném zlepšení již z větší části eliminoval předchozí květnový propad důvěry k prezidentovi, jež souvisel s tehdejší vládní krizí a událostmi, které ji provázely, uvedl soc.cas.cz.

V porovnání s květnem 2017 mírný pozitivní posun můžeme vidět i v případě vlády, i když v tomto případě úroveň důvěry a nedůvěry zůstává být stále výrazně horší, než byla v období před květnovým propadem vyvolaným zmiňovanou vládní krizí. Zhoršení oproti červnu 2017 pak šetření zaznamenalo v případě Senátu, u něhož důvěra poklesla o 5 procentních bodů.

Na krajské (a v případě hlavního města Prahy magistrátní) úrovni jsou podíly důvěry a nedůvěry zhruba vyrovnané s mírným převisem důvěry. Konkrétně krajským zastupitelstvům důvěřuje 42 % dotázaných, nedůvěřuje jim 41 % a zbývajících 17 % se nedokáže rozhodnout. V případě hejtmanů (a v Praze primátora) pak důvěra činí 42 % a podíl nedůvěřujících tvoří 36 % při více než pětinovém (22 %) podílu nerozhodnutých.

Podstatně lépe než všechny výše uvedené instituce jsou na tom obecní zastupitelstva, případně zastupitelstva městských částí a starostové, jimž důvěřuje zhruba třípětinová většina občanů. Konkrétně v případě obecních zastupitelstev podíl důvěry dosahoval 58 %, v tom 12 % obecním zastupitelstvům „rozhodně důvěřuje“ a 46 % jim „spíše důvěřuje“. Podíl nedůvěřujících u obecních zastupitelstev činí o málo více než třetinu (35 %), přičemž „spíše“ jim nedůvěřuje 24 % a „rozhodně“ 11 %.

Srovnatelně hodnocení jsou také starostové, když důvěru jim vyjádřilo 60 % dotázaných, v tom 16 % „rozhodně“ a 44 % „spíše“, nedůvěra ke starostům dosáhla 33 %, když 20 % respondentů podle svých slov starostům „spíše nedůvěřuje“ a 13 % jim „rozhodně nedůvěřuje“.

Témata:  Miloš Zeman,  vláda,  průzkumy