reklama

Počítá s tím senátorská novela, pod kterou jsou podepsáni kromě sociálních demokratů zástupci KDU-ČSL, ANO, KSČM a Severočechů.. Poslanci by podle žádosti senátorů měli změnu schválit ve zrychleném řízení, aby byla přijata včas.

Spoluautor předlohy Vladimír Plaček (ČSSD) doporučil účinnost novely odložit ze začátku na konec února příštího roku, tedy těsně před start další vlny zavádění EET. 

Argumentoval tím, že současný zákon vyjímá z povinnosti evidovat hotovostní tržby jen příspěvkové organizace v sociální oblasti a zdravotnictví, pro ostatní by platila od března příštího roku. "Jedná se o nápravu určité nerovnosti z pohledu zařízení sociálních služeb a zdravotnických zařízení," uvedl.

Objem hotovostních plateb v těchto zařízeních je přitom podle Plačka nízký, v řádech tisíců až desetitisíců korun ročně. Většina plateb je hrazena pojišťovnou. Praktičtí lékaři by se mohli vyhnout EET i legálně, když se s pacienty dohodnou na bezhotovostních platbách, což by ale bylo málo komfortní například pro seniory, podotkl Plaček.

EET by měla být podle předlohy zachována pro ambulance v oborech klinická stomatologie, ortodoncie a dentální hygienista a pro zařízení poskytující služby reprodukční medicíny, stejně jako pro lékárny. Plaček podotkl, že zejména ve stomatologických odbornostech jsou platby od pacientů vyšší a lékárny už platby elektronicky evidují.

Plaček a Jiří Vosecký (SLK) pak navrhují, aby handicapovaní klienti domovů pro seniory neměli povinnost dokladovat použití příspěvku na mobilitu, kterou nemají ani jeho ostatní příjemci. "Navrhovanou změnou se odstraní neodůvodnitelná nespravedlnost a zjevná diskriminace jedné skupiny příjemců příspěvku na mobilitu oproti skupině druhé," zdůvodnili návrh senátoři. Senát dnes jejich předlohu podpořil.

Příspěvek na mobilitu nyní činí 400 korun měsíčně, od příštího roku se zvýší na 550 korun měsíčně. Pokud by příspěvek získalo všech zhruba 66.000 osob v pobytových zařízeních sociálních služeb, pro státní státní rozpočet by to od příštího roku znamenalo náklady ve výši zhruba 435 milionů korun ročně.

Klienti domovů pro osoby se zdravotním postižením, pro seniory nebo ve zdravotnickém zařízení ústavní péče nyní musí dokladovat použití příspěvku na mobilitu, přičemž úhrada za pobyt v zařízení nezahrnuje bezplatné zabezpečení dopravy. Ostatní příjemci příspěvku jeho použití prokazují jen čestným prohlášením.

Úřady práce podle Plačka a Voseckého navíc v současné době odnímají již přiznané příspěvky na mobilitu uživatelům pobytových sociálních zařízení s odkazem na to, že důvodem přiznání příspěvku na mobilitu jsou pouze cesty do zdravotnických zařízení, do zaměstnání nebo do školy.