reklama

Hrozilo mu šest měsíců až tři roky vězení, státní zástupkyně navrhovala trest v dolní polovině sazby.

Soudkyně Pavla Hájková uznala tvrzení obžaloby, že Bartoš vydával protižidovské knihy a ve svých projevech, článcích nebo komentářích na internetu přisuzoval Židům pouze negativní vlastnosti. Předkládal v nich překroucená, selektivně vybraná a neprokázaná tvrzení, kterými se snažil upevnit předsudky o škodlivosti židovského národa, imigrantů a muslimů. Bartoš vinu popírá, hájí se tím, že má právo na "svobodný projev". K soudu ho dnes přišel podpořit například neúspěšný kandidát z prvního kola prezidentské volby Petr Hannig.

Bartoš dnes před soudem parafrázoval vystoupení, s kterým ve své závěrečné řeči v roce 1950 vystoupila Milada Horáková před odsouzením k trestu smrti za velezradu a vyzvědačství. Konstatoval, že obžaloba ho má zastrašit a donutit se stáhnout z politického života. Soudkyni vyzval, aby ustála tlak a v plném rozsahu ho obžaloby zprostila.

Obhájce při závěrečné řeči odkazoval na některá literární díla i autory, ale také na rozhodnutí saského soudu, který v prosinci umožnil nadále prodávat modely šibenice určené mimo jiné pro kancléřku Angelu Merkelovou. "Co je legitimní v Německu, by snad mělo být v Česku trestným činem?" uvedl. Stát by podle něj neměl vést se svými občany politické procesy, protože tím podkopává svou legitimitu.

Státní zástupkyně Zdeňka Galková měla naopak za to, že všechny skutky byly objektivně zdokumentovány. "Obžalovaný je ani nerozporuje, pouze se dovolává na svobodu slova a projevu," uvedla. Argumentovala tím, že toto právo není a nemůže být bezbřehé. Bartoše podle ní nemůže ospravedlnit to, že se pasuje do pozice investigativního novináře a předsedy politické strany.

Justice už Bartoše potrestala roční podmínkou za protižidovský text, který zanechal u pomníčku zavražděné Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku.