reklama

Libor Michálek uvádí, že dle jeho názoru je česká veřejnost rozdělená na tři tábory: první volil Miloše Zemana, druhý Jiřího Drahoše, třetí nepřišel k volbám z jakékoli důvodu vůbec. "Máme jako Češi, Moravané a Slezané nějaký společný zájem? Dokážeme aspoň v několika oblastech táhnout za společný provaz stejným směrem?" ptá se na svém blogu senátor.

Michálek přišel s deseti tématy, na kterých se oba prezidentští kandidáti shodli: zůstat v EU, zůstat v NATO, mít vlajku EU na Hradě, v blízké době nepřijímat euro, nezavádět povinnou vojenskou službu, odmítnout Dublin IV. resp. kvóty, zachovat přímou volbu prezidenta, vybudovat další bloky jaderných elektráren a neomezovat pravomoci vůči ČNB. "S určitou mírou odlehčení se dá konstatovat, že ČR nemá být ani oblečená, ani nahá, nemá jít pomalým tempem (tedy pěšky) ani rychlým tempem (tedy na voze)," uvedl senátor.

Podle finančního analytika je hezké, že má Česká republika jednu z nejnižších nezaměstnaností, je tu nízká míra inflace, patříme k nejbezpečnějším zemím světa, ale pokud se budeme hádat o prezidenta nebo premiéra, tak začneme zase ztrácet. "Chceme-li, aby ČR byla prosperující a respektovaná země, musíme se naučit respektovat výsledky demokratických voleb," je přesvědčený Michálek.

Vše je o kompromisech. Nyní se debatuje o tom, jestli má být premiérem trestně stíhaná osoba nebo někdo jiný. "Bude-li chtít být premiérem pan profesor Drahoš a získá-li více podpisů pro svůj případný projekt, než pan Babiš nebo kdokoliv jiný, může být premiérem on. Ústava neříká, že premiér musí být reprezentant nějakého politického uskupení nebo přímo poslanec. Stejně tak Ústava neříká, že premiérem nemůže být osoba, s níž bylo zahájeno trestní stíhání," vysvětluje bývalý ředitel Státního fondu životního prostředí.