reklama

 Své rozhodnutí plánuje Fischer oznámit příští týden na tiskové konferenci. V prvním kole prezidentské volby získal bývalý diplomat přes deset procent hlasů voličů. „Udělalo mi to obrovskou radost, je to pro mě velké povzbuzení a také velký závazek, že témata, nad kterými jsem pracoval v think-tankách nebo expertních skupinách, oslovila tolik lidí," přiznal.

O Fischerovi se stejně jako o jeho protikandidátech Jiřím Drahošovi a Marku Hilšerovi mluví jako o pravděpodobném uchazeči o post senátora. Fischer přiznal, že ho s kandidaturou několik subjektů oslovilo. Podotkl, že se s nimi radil, co kandidatura pro člověka jeho typu znamená. „Jsem nestraník, jsem Pražák jako poleno. A přestože jsem Pražák jako poleno, tak jsem získal velmi pěkné výsledky ve východních Čechách nebo na jižní Moravě," řekl.

Zda kandidaturu přijme, nechtěl nyní komentovat. „Teď to nemohu ještě úplně udělat, protože není ještě úplně všechno jasné. Opravdu upřímně přemýšlím, protože jsem člověk nestranický a zatím jsem do žádné strany nevstoupil. Takže je to všechno ve stádiu vyjednávání," poznamenal. Jasno by mohlo být už příští týden,

Za motivaci pro vstup do Senátu označil fakt, že v Česku existují hlasy, které chtějí oslabit Parlament, prosazovat některé změny v ústavě nebo posilovat přímou demokracii, což teď považuje za nerozumné. ůTakže já bych rád, pokud mohu někde přiložit ruku k dílu, a Senát se nabízí, tak to rád učiním," řekl.

V Praze by se v senátních volbách mohl potkat s protikandidáty z prezidentské volby, kteří se spoléhají na podporu podobně naladěných voličů, tedy s Drahošem a Hilšerem. Fischer podotkl, že sice pochází z centrální Prahy, během života se ale po hlavním městě často stěhoval. K možnosti kandidovat v jiném pražském senátorském obvodu poznamenal, že Praha je dost velká. !Já jsem vždy hledal nějaký úkol a až pak jsem řešil, kam si mám stoupnout. Já jsem z Vinohrad, ze Žižkova, ale pokud bych hledal úkol, tak já vím, že by mohl být i jinde."

Kandidaturu do Senátu podle svých slov považuje za velmi závažné rozhodnutí. Protože se o senátorské křeslo nikdy neucházel, neví, co to pro člověka přesně znamená. "Na druhou stranu jsem se Senátem pracoval již před 20 lety jako člověk, který měl za úkol vyjednávat, který měl třeba v těch důležitých ústavních reformách za úkol prezidentovi (Václavu Havlovi) přinášet podklady pro další jednání," řekl.

Zmínil také, že prezidentská volba přinesla jako pozitivum nové tváře, o které je teď zájem, třeba Hilšera. „Mně imponuje, že člověk s jeho zkušeností a jeho stylem dokázal přebít s dvojnásobným výsledkem Mirka Topolánka," podotkl. Je podle něj vidět, že je v Česku poptávka po lidech jeho typu. V Hilšerovi vidí veliký politický talent.

Ať se rozhodne kandidovat či nikoliv, chce se i nadále věnovat otázkám evropské integrace, bezpečnosti a obrany, občanské iniciativě a otázkám rodiny.