V zemích V4 je jen málo migrantů, přesto v lidech budí obavu

V Česku žilo na konci roku 2016 4,66 procenta cizinců. Podíl azylantů a osob s takzvanou doplňkovou ochranou na celkové populaci země dosahoval 0,03 procenta. Na Slovensku byl podíl držitelů mezinárodní ochrany na celkovém počtu obyvatel 0,01 procenta, v Maďarsku dosahoval 0,01 procenta a v Polsku pouze 0,001 procenta.

Tyto počty sice nejsou vysoké, mezi obyvateli zemí V4 přesto panují obavy z migrace. „Imigrace z jiných členských států vzbuzuje u téměř 40 procent obyvatel V4 spíše negativní emoce," uvádí Člověk v tísni s odvoláním na výsledky průzkumů Eurobarometr. Nejvíce skeptičtí jsou v tomto ohledu obyvatelé České republiky. Loni v květnu uvedlo 48 procent Čechů, že imigrace z dalších zemí unie v nich vyvolává negativní pocity. Naopak nejméně skeptičtí byli Poláci, kde byl podíl negativních odpovědí 24 procent.

Ještě větší odpor vyvolává u obyvatel V4 imigrace ze zemí mimo unii. Více či méně negativní pocit z nich loni v květnu mělo 81 procent Čechů a Slováků, 78 procent Maďarů a 71 procent Poláků. Průměr celé unie byl 54 procent.

„Obyvatelé V4 jsou Evropany, kteří nejméně věří v pozitivní přínos migrantů pro jejich společnosti," konstatuje společnost Člověk v tísni. S názorem, že migranti představují pozitivní přínos pro zemi loni v květnu souhlasilo 16 procent Čechů, 14 procent Slováků a 12 procent Maďarů. Nejpříznivěji k přínosu cizinců stavěli Poláci, kde počet kladných odpovědí dosahoval 30 procent. Průměr Evropské unie byl 47 procent.

Snaha unie řešit problém s přílivem migrantů pomocí kvót je ze zemí V4 nejméně populární v Česku. Loni v květnu se proti společné evropské migrační politice vyslovil v průzkumu Eurobarometru 56 procent Čechů, 45 procent Maďarů, 42 procent Poláků a 31 procent obyvatel Slovenska. Celounijní průměr byl 25 procent.

Témata:  uprchlíci,  Visegradská čtyřka,  EU,  Česká republika