reklama

Podle pravomocného verdiktu jihočeských soudů nelze knihy odvezené z českokrumlovského kláštera s dostatečnou jistotou identifikovat, proto nebylo možné nároku minoritů na jejich vrácení vyhovět. Dovolání řádu odmítl loni Nejvyšší soud.

Minorité v ústavní stížnosti poukazovali například na to, že nedostali dostatečnou lhůtu k označení konkrétních knih a že evidenční nedostatky na straně knihovny, respektive státu, nelze přičítat k tíži řádu. Minorité nesouhlasili ani s tvrzením Nejvyššího soudu, že nedostatečně vymezili důvody dovolání, což se stalo důvodem k jeho odmítnutí.

Podle ústavních soudců ale Nejvyšší soud postupoval správně, když se dovoláním vůbec věcně nezabýval. Minorité totiž podle ÚS výslovně neuvedli žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, kterou dosud justice neřešila nebo která by měla být řešena jinak.

ÚS ve stručném usnesení také konstatoval, že jihočeské soudy se případem pečlivě zabývaly a jejich rozhodnutí jsou řádně odůvodněná. Vzhledem k tomu, že neexistuje seznam knih odebraných při Akci K, nelze svazky vydat.

"Navíc nelze přehlédnout, že se Česká republika finančně vyrovnala s Církví římskokatolickou, aby zmírnila následky některých majetkových křivd spáchaných komunistickým režimem, přičemž stěžovatelka (Provincie Řádu minoritů v ČR) byla do církevních restitucí zahrnuta," stojí v usnesení, které připravoval soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.

"Je nepochybné, že klášter byl při akci K přepaden, ale není zřejmé, které věci byly z něho odvezeny. Neexistuje k tomuto datu seznam. Řád měl v knihovně nepořádek, poslední katalog jeho knih je z roku 1829. Z některých svazků zbyly k dubnu 1950 jen hřbety okousané od myší," uvedl loni podle Mladé fronty Dnes předseda odvolacího senátu Krajského soudu v Českách Budějovicích František Kolář. Minorité rozsudek označili za novou křivdu.