reklama

„Již za 10 měsíců musí podle zákona začít volba nového zástupce veřejného ochránce práv (současnému končí volební období 6.4.2019 a volba nového musí, podle zákona, začít 60 dnů před tímto datem) a rok na to i volba samotného ochránce,“ připomíná Křeček.

Instituce ombudsmana podle Křečka není v jednoduchém postavení. „Na straně jedné nezbytnost jeho existence pro kultivaci společnosti obecně a pro kultivaci státní správy zvláště, resp. pro zajištění práv obyčejných lidí je, podle mého názoru zcela nesporná. Na straně druhé doba, kdy ombudsmanovi věřilo až 60 - 80 % občanů je dávno pryč a přitom od autority samotného ombudsmana se odvíjí význam jeho postavení ve společnosti,“ zdůrazňuje.

Připomíná také, že původně mělo jít o malý úřad s asi 40 zaměstnanci, který měl dohlížet na činnost některých státních orgánů. Jenže dneska je to jinak. „Pracuje zde kolem 110 právníků a také současné kompetence úřadu se od kompetencích stanovených původním zákonem podstatně změnily. A je však obtížné říci, zda k obecnému prospěchu. Spíše se zdá, že pokud nám je ze strany evropských orgánů uloženo zřídit nezávislou instituci, je o tuto povinnost rozšířena pravomoc veřejného ochránce práv,“ postěžoval si na blogu na serveru Aktuálně.cz.

Od roku 2006 tak ombudsman má povinnost systematických návštěv míst, kde je jsou umístěny osoby omezené na svobodě, jako jsou věznice, léčebny, od roku 2008 disponuje pravomocí navrhovat kárná řízení s některými soudnímu funkcionáři, od roku 2009 pak na základě antidiskriminačního zákona sleduje problematiku rovného zacházení. Od r. 2012 pak mu bylo uloženo sledovat problémy týkající se zajištění cizinců a jejich vyhošťování a od 1.1.2018 přibyla povinnost sledovat volný pohyb občanů EU a zejména pak dohlížet nad dodržováním smlouvy upravující práva osob se zdravotním postižením, vyjmenovává Křeček.

Podle něj by se proto politici měli zamyslet nad tím, jestli roli ombudsmana nedefinovat znovu. Nebylo by prý od věci blíže definovat vztah ombudsmana a jeho zástupce. Jak moc musí spolupracovat, zda mají mít agendu nějak striktně rozdělenou a tak podobně. „Výběr nového ombudsmana lze, s ohledem na jeho kompetence, považovat za svrchovaně důležitou politickou záležitost, která, při dnešním složení Sněmovny (zůstane-li taková v době volby) nebude jednoduchá,“ upozorňuje.

„Ač to zákon nevyžaduje, zkušenost ukazuje, že je téměř nezbytné, aby ombudsmanem byla osoba s právnickým vzděláním, se zkušenostmi z reálného života společnosti a s jistou přirozenou autoritou. Osobnost formátu Pavla Rychetského asi nebude k dispozici, ale např. bývalého kandidáta na presidenta, právníka Pavla Fischera by, mimo jiné i zkušenost s prací v kanceláří presidenta V. Havla, k této práci jistě kvalifikovala,“ radí poslancům Křeček.