Sčítání lidí bude v roce 2021 pro Čechy povinné

Vypadnout by mohla třeba otázka na víru či obor vzdělání. Zbývající potřebná data získá Český statistický úřad (ČSÚ) z registrů. Mnohem víc vyplněných formulářů by chtěl také dostat elektronicky. Vyplývá to z návrhu obrysů zákona o sčítání lidu, který by měla ve středu projednávat Babišova vláda v demisi.

Sčítání se koná každých deset let. Poprvé bylo na českém území v roce 1869. Od roku 1918, od vzniku samostatného Československa se uskutečnilo devět cenzů. V ČR byl poslední před sedmi lety, kdy se dotazníky daly poprvé vyplňovat přes internet. Do sčítání se vždy zapojovali všichni obyvatelé. Naposledy statistici obdrželi skoro 17,5 milionu papírových a elektronických formulářů. Třeba Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko, Nizozemsko, Slovinsko či Rakousko ale využilo k získání dat své registry.

Také ČSÚ původně zvažoval, že by potřebné údaje našel v registrech a ptal se jen vybrané skupiny lidí. Už dřív uvedl, že tento plán ale není realizovatelný, protože databáze potřebné informace neobsahují. Statistici posuzovali 37 registrů. Údaje o rodinách a domácnostech, dosaženém vzdělání, národnosti, mateřském jazyku, víře, zaměstnání či dojížďce do práce a škol v nich ale nenašli. Ucelená nejsou ani data o bytovém fondu. Kromě otázek na víru, mateřštinu a národnost je vyplnění odpovědí na ostatní dotazy povinné.

Právě nepovinné otázky by se mohly podle návrhu z formulářů vypustit. Chybět by tak mohla kolonka o náboženské víře, oboru vzdělání, počtu živě narozených dětí v nynějším či posledním manželství a doba trvání dojíždění do práce či školy.

ČSÚ se chystá data od úřadů co nejvíc využít. Obyvatelé tak už nebudou vyplňovat domovní list a polovinu bytového listu. Při minulém sčítání zapisovali lidé do sčítacích formulářů 47 údajů, v roce 2021 by jich mohlo být 23. Snížit by se měly i náklady. Celý cenzus by měl dohromady vyjít na 2,23 miliardy korun. Podle podkladů pro vládu je to o pětinu méně než při posledním sčítání.

Témata:  sčítání lidu,  lidé,  Česká republika