reklama

Chystané opatření je podle expertky na zálohové systémy v EU Clarissy Morawski v souladu s evropským recyklačním balíčkem. Podle tohoto souboru směrnic musí být do roku 2030 recyklovatelné nebo znovu použitelné všechny plastové obaly. Zpětný odběr se podle ní osvědčil například v Německu, Estonsku nebo Norsku. Funguje tak, že se o něj starají sami výrobci.

Jak uvedla Soňa Jonášová z INCIEN, zatím se odborníci v Česku zaměřili na materiálové toky, tedy na to, jak by se PET lahve zpracovávaly. Výhodou je, že by se jak třídění, tak recyklace a výroba nových lahví mohly odehrávat přímo v Česku. Kapacity zde na to jsou, jak ukázal výzkum materiálových toků. Nyní je podle Jonášové čas na analýzu ekonomických dopadů, která by mohla být hotová na podzim. Teprve po ní bude zřejmé, zda se zálohování vyplatí.

Jak řekl ČTK Pasquale, výše zálohy musí být dostatečně vysoká k tomu, aby lidi motivovala. Konkrétní zvažovanou výši ale nezmínil, podle něj to není na pořadu dne.

Ladislav Trylč, vedoucí oddělení zpětného odběru na MŽP, uvedl, že zpracovatelé mají zájem především o čiré PET materiály. "Je to surovina, která se skvěle recykluje, je o ni velký zájem," řekl Trylč. Problematičtější jsou podle něj barvené lahve. Podle Jonášové ale recyklátorům barva nevadí, problémem je spíše případná příměs stříbrných vláken. V Česku se PET materiály zpracovávají i do jiných materiálů, než jsou lahve či obaly.

Postoj MŽP k zálohování je podle Trylče "rezervovaný". "Na jedné straně vítáme aktivitu, která by mohla omezit vyhazování odpadků v přírodě. Na druhé straně se obáváme dopadů, které by zálohování mohlo mít na současný systém," řekl ČTK Trylč. Vyjmout z nynějšího toku druhotných surovin PET lahve, pro které je nejlepší odbyt, by podle něj mohlo mít dopady i na finance pro obce. S bližším vyjádřením MŽP počká na výsledky chystané ekonomické analýzy.