Metanolová kauza: Míchači si stěžují na tresty, přezkoumá je Ústavní soud

Oba se dopustili obecného ohrožení. Pravomocný rozsudek zmiňuje nejméně 117 lidí otrávených směsí, kterou vyrobili, z nichž nejméně 38 zemřelo. Dovolání obou zamítl letos v lednu Nejvyšší soud. Ústavní stížnost je posledním mimořádným opravným prostředkem.

"Nejvyšší soud konstatuje, že v případě obou obviněných byly splněny všechny zákonné podmínky pro uložení výjimečného trestu odnětí svobody na doživotí," stálo v usnesení Nejvyššího soudu. Obžalovaní prý prokázali zjevnou lhostejnost vůči životům a zdraví lidí a porušili "společenské hodnoty, a to nenahraditelným a (nejen) v České republice dosud nevídaným způsobem".

Metanolová aféra začala 3. září 2012, kdy v Havířově zemřel na otravu první člověk. Vyšetřovatelé postupně obvinili asi 70 lidí, většinu z ohrožování zdraví závadnými potravinami, padla už řada rozsudků. Křepela a Fian si vyslechli nejpřísnější tresty, které české právo umožňuje.

Podle obžaloby majitel firmy na výrobu autokosmetiky z Řitky u Prahy Křepela na přelomu srpna a září 2012 opatřil 5000 litrů metylalkoholu a prostory v Opavě a pomohl Fianovi, obchodnímu zástupci Křepelovy firmy Carlogic, namíchat směs o objemu 10.000 litrů tvořenou metanolem a ze zbylé části etanolem. Další aktéři kauzy směs distribuovali.

Křepela v dovolání k NS poukazoval na domnělá procesní pochybení, dovolával se zásad spravedlivého procesu, kritizoval údajně nedostatečně zjištěný skutkový stav, zpochybňoval právní kvalifikaci činu. Fian například popíral úmysl a povědomí o vysoké škodlivosti směsi. Oba také označovali doživotí za nepřiměřený trest, s čímž ale soud nesouhlasil.

Nejvyšší soud v lednu potvrdil také tresty pro další tři aktéry zlínské větve metanolové aféry. Martin Jirout si má podle pravomocného rozsudku odpykat devět let ve vězení, Martin Cekota o rok méně, Alexander Jordán sedm let. I tento případ na základě stížností nejméně dvou odsouzených přezkoumají ústavní soudci.

Témata:  Ústavní soud ČR,  kauza: metylalkohol