reklama

Ministerstvo práce navrhuje změny v novelách o sociální podpoře a o hmotné nouzi. V podkladech pro vládu uvádí, že úprava má bránit "nadužívání dávek" na bydlení. Vláda v demisi ve svém programu počítala s revizí dávek. "Ty změny vycházejí z konkrétního šetření po krajích po těch problémových lokalitách a z analýzy toho, kdo dávky dneska pobírá," řekla ČTK k návrhům Němcová. Dodala, že nechtěla s úpravou čekat na zákon o sociálním bydlení a zamýšlené spojení obou dávek na bydlení do jedné.

Příspěvek a doplatek se stanovuje z normativních nákladů na přiměřené bydlení, které pro každý rok určuje vláda podle velikosti bydliště, počtu osob v domácnosti a cen. Od příštího roku by se normativy čtyřčlenným a početnějším rodinám měly snížit v nájemním bytě o zhruba 2600 až 3100 korun, ve vlastním či družstevním bytě asi o 2360 korun. Lidem v ubytovnách by se započítávala polovina normativu místo nynějších 80 procent.

"My jsme nesnížili vícečetným rodinám příspěvek na bydlení, ale zastropovali jsme ho pro jednotlivou domácnost... U doplatku na byt není výjimka, že se na jeden pokoj v ubytovně čerpá 9800 korun, zastropovali jsme cenu na jednotlivé pokoje," uvedla Němcová.

Po zastropování by tak rodina se čtyřmi a více členy mohla dostat příspěvek na bydlení nejvýš jako domácnost se třemi členy. V ubytovnách doplatky pobírá podle podkladů pro vládu asi 13.500 lidí, z nich je 3300 dětí a 640 seniorů. Normativ pro stanovení doplatku by se tam čtyřčlenné rodině snížil podle velikosti bydliště o zhruba 5000 až 7500 korun, pro samotného seniora pak o 1660 až 2360 korun.

Podle Němcové příjemci dávek platí pronajímatelům mnohem víc, než je obvyklé nájemné. Ministryně v demisi míní, že po změně budou muset jít majitelé s cenou dolů, jinak by byt nepronajali. "To (snížení dávek) situaci neohrozí. Byty, ve kterých žijí lidé, kteří mají dávky, nejsou k pronajmutí jiným občanům. Jsou mnohdy ve špatném stavu," uvedla Němcová.

Podle ní mají změny dopadnout především na nepoctivé pronajímatele. "Úprava je připravovaná s vědomím, že se majitelům baráků a ubytoven, o nichž hovoříme jako o obchodnících s chudobou, pouze sníží jejich několikasetprocentní zisky. Lidí by se to v konečném důsledku dotknout nemělo," řekla ministryně v demisi.

Platforma pro sociální bydlení označila návrhy za "destrukci hlavního pilíře" sociální politiky v bydlení, za který dávky v době neexistujících sociálních bytů považuje. "Předvídatelným dopadem navrhované změny by bylo zhruba zdvojnásobení počtu lidí v bytové nouzi," uvedla platforma. Podle ní už nyní řadě lidí chybějí na nájmy peníze. Pracují na černo a bydlení platí často z částky na jídlo.

Chystané novely kritizuje i Institut pro sociální inkluzi. "Nejdřív je potřeba legislativně vyřešit a do praxe zavést sociální bydlení - tedy kolik čeho komu kdo bude poskytovat v případě bytové nouze - a teprve pak je možné omezovat to jediné, co nyní drží chudé a středně příjmové domácnosti mimo ulici," uvedl šéf institutu Martin Šimáček. Podotkl, že novely vznikly za pár týdnů bez analýzy jejich dopadů. "Nemůže to tak být seriózní práce, ale jen střelba naslepo a snaha ukázat, že vláda ´maká´. Nemaká, ale hazarduje," dodal Šimáček. Přístup resortu označil za "absolutní nepochopení úlohy státu v podpoře bydlení".

Proti seškrtání dávek se staví i Národní rada osob se zdravotním postižením. "Máme s návrhy problém a naše stanovisko je výrazně negativní. Podali jsme zásadní připomínky," řekl ČTK šéf rady Václav Krása.