Badatelé z ÚSTR chtějí, aby se distancoval od česko-ruského fóra

Fórum bude podle devíti signatářů výzvy, mezi něž patří poslanec a bývalý ředitel ústavu Pavel Žáček nebo historik Petr Blažek, jedním z nástrojů legitimizace nedemokratické politiky současného kremelského režimu.

Posláním ústavu je podle výzvy, kterou podepsali jeho současní i bývalí pracovníci, mimo jiné "historické zkoumání mechanismů totalitní propagandy sloužící sovětsko-ruské dominanci". "Žádná výhoda archivních akvizic, kterou se protagonisté fóra zaštiťují, nemůže vyvážit to, čím je pro historika ztráta osobní integrity, pokud historik nebo badatel opomíjí morální cenu, kterou za tyto výhody platí," uvedli autoři výzvy.

Fórum se zaměří na spolupráci ve vzdělání a na zpřístupnění dosud uzavřených ruských archivů českým badatelům, řekl novinářům za organizátory v pondělí šéf zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolf Jindrák. Podle něj se má fórum stát platformou pro otevřenou, nepolitickou diskusi mezi českými a ruskými experty.

Česká strana si od otevření otázky přístupu do archivů slibuje posun v dlouholeté snaze dostat se k materiálům, které by vyjasnily například osudy českých legionářů, období před počátkem druhé světové války, okolnosti komunistického převratu v roce 1948 či okupace Československa v srpnu 1968. Během fóra by čeští badatelé měli představitelům ruských institucí předat seznam materiálů, o které mají zájem. Téma loni při setkání s ruským protějškem Vladimirem Putinem otevřel prezident Miloš Zeman.

Proti ustavení fóra se už loni postavili bývalí čeští diplomaté, zástupci nevládního sektoru a odborníci na východní Evropu. Mezi signatáři výzvy byli například bývalí velvyslanci Luboš Dobrovský, Jiří Schneider, Petr Kolář či Pavel Fischer, ředitel společnosti Člověk v tísni Šimon Pánek nebo ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. Podle nich iniciativa bude sloužit jen jako propagandistický nástroj Moskvy.

Témata:  Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR),  Rusko,  Pavel Žáček