Češi loni strávili na neschopence nejvíc dní od roku 2008

Největší část prostonaných hodin připadá na velké podniky nad 500 zaměstnanců, je to víc než třetina. Živnostníci strávili na neschopence jen 1,3 milionu dní. Ženy loni prostonaly 39,6 milionu dní, což je o 6,5 milionu víc než muži.

Nejvíce případů pracovní neschopnosti v přepočtu na 100 pojištěnců hlásí Liberecký a Plzeňský kraj. Naopak relativně nejméně neschopenek vystavovali lékaři pracujícím v Praze, Olomouckém a Jihomoravském kraji.

"Nejvýznamnějším zlomem za posledních 30 let byl rapidní pokles nemocnosti mezi roky 2007 a 2009. Byla to reakce na legislativní změny v oblasti nemocenského pojištění. V posledních pěti letech se nemocnost zase postupně zvyšuje. Může to být dáno tím, že si pracující zvykají na přísnější podmínky čerpání nemocenských dávek," uvedla Jana Kostková z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Vláda Mirka Topolánka v roce 2007 zavedla karenční dobu, tedy neproplácené období prvních tří dnů nemoci. O návrhu na její zrušení v současnosti jedná Sněmovna. Podle Kostkové nyní lidé kvůli karenční době často řeší lehčí formy onemocnění například pomocí takzvaných sick days, které jako benefit nabízí řada zaměstnavatelů.

Změny ve vývoji nemocnosti potvrzují čísla České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), která ČSÚ uvedl. Výdaje na nemocenskou klesly mezi lety 2007 a 2009 z 27,9 miliardy na 18,2 miliardy korun. Nejnižší v poledních letech byly výdaje v roce 2012, kdy klesly pod 12 miliard. Od té doby každoročně rostly na loňských 18,3 miliardy korun.

Statistická data také ukazují, že průměrná pracovní neschopnost loni trvala téměř 43 dní. Nejdéle marodili lidé ve Zlínském a Moravskoslezském kraji. Příčinou pracovní neschopnosti byla většinou nemoc, pracovní úraz to byl v necelých třech procentech případů a nepracovní úraz v devíti procentech.

Témata:  nemoc,  Češi,  Český statistický úřad (ČSÚ)