Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Poválečný odsun Němců? Výroky Zemana budily pozornost už před lety

Miloš Zeman
Miloš Zeman
Foto: Česká televize

Praha - Miloš Zeman se ještě jako premiér v letech 1998 až 2002 k problematice poválečného odsunu sudetských Němců a Benešových dekretů vyjadřoval dost často, přičemž jeho výroky podle kritiků zhoršily česko-německé vztahy. Pro veřejnost citlivou otázku poválečného odsunu Němců Zeman využil i před pěti lety v předvolební kampani v souboji s Karlem Schwarzenbergem.

Příliš "barvité výrazivo" premiérovi Zemanovi vytkl i prezident Václav Havel. List Frankfurter Allgemeine Zeitung v březnu 2002 napsal, že spolková vláda považuje Zemana kvůli jeho veřejným vystoupením za nevypočitatelného politika. Zeman a jeho tým některé z kontroverzních výroků vysvětloval nepochopením a špatnou interpretací.

Po svém zvolení prezidentem vzbudil Zeman rozruch, když při návštěvě Rakouska zopakoval svůj názor, že poválečný odsun sudetských Němců byl za jejich vlastizradu mírnější než trest smrti. "Vztahy s Německem se vyvíjí velmi pozitivně, vztahy s Rakouskem jsou na kvalitní úrovni. Nemá žádný význam, žádný smysl a nic to nepřináší používat zbytečně silné výroky," komentoval jeho slova tehdejší předseda vlády Petr Nečas.

Výběr výroků Miloše Zemana

"Při zachování kontinuity českého právního řádu účinnost některých zákonných opatření přijatých po roce 1945 již vyhasla... V tomto smyslu byly tyto zákony jaksi jednoúčelově použity v konkrétní historické situaci, kterou nemůžeme dodatečně předělat... Když mluvíme o tom, že účinnost některých právních aktů vyhasla, máme na mysli například to, že kdyby německý podnikatel investoval na českém území, pak mu nemůžeme na základě Benešových dekretů konfiskovat jeho majetek," řekl Zeman k Benešovým dekretům při návštěvě Německa; 8. března 1999.

"Nelze zapomínat, že sudetští Němci byli Hitlerovou pátou kolonou, když se jednalo o zničení jediného ostrova demokracie ve střední Evropě." Zeman také prohlásil, že mnozí z nich se podle českých zákonů "dopustili vlastizrady, zločinu, který se podle tehdejších zákonů trestal smrtí, a to i v době míru. Jestliže tedy byli vyhnáni nebo odsunuti, bylo to mírnější než trest smrti," uvedl Zeman pro rakouský týdeník Profil 21. ledna 2002. 

"Hitler byl svého času největším teroristou světa. Tehdy nikdo nevyzýval, aby se s ním vedla jednání, stejně by dnes neměla být vedena jednání s teroristy," řekl Zeman pro izraelský list Haarec, 18. února 2002 (na přímou otázku novináře, zda přirovnává Hitlera k palestinskému vůdci Jásiru Arafatovi, řekl Zeman "Samozřejmě. Není ovšem mým úkolem posuzovat Arafata..."; posléze řekl, že šlo o nedorozumění)

"Jsou to podobné dokumenty, jako byly přijaty v řadě dalších evropských zemí po pádu nacismu a my nemůžeme dnešním prizmatem hodnotit ducha té doby... Benešovy dekrety v té době byly odpovědí na plánovanou genocidu českého národa," konstatoval Zeman pro Radiožurnál 28. února 2002. 

"Když byl někdo občanem země a kolaboroval se státem, který jeho zemi okupoval, tak je pak vysídlení mírnější než například trest smrti... 90 procent sudetských Němců volilo Konrada Henleina, vůdce nacistické strany v Československu... Těch 90 procent, kteří hlasovali pro Hitlera, jsem zmínil proto, že si velice vážím těch zbývajících deseti procent - sociálních demokratů, komunistů a dalších -, kteří byli proti Hitlerovi," uvedl Zeman v rozhovoru pro rakouskou agenturu APA před návštěvou Rakouska, 23. dubna 2013.

Témata:  Miloš Zeman sudetští Němci Adolf Hitler

Aktuálně se děje

10:59

Korupce v Rusku. Šojgu přijde o náměstka, soud ho poslal do vazby

Ruskem otřásá korupční aféra na nejvyšších místech. Moskevský soud ve středu poslal do vazby náměstka ministra obrany Sergeje Šojgua. Timur Ivanov byl zadržen v úterý pro podezření z braní úplatků, za což v případě odsouzení hrozí až 15 let vězení. O případu informují ruská média. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy